V římském městě Pompeje, které se nacházelo na úpatí sopky Vesuv, žilo více než 20 tisíc lidí, než ho z velké části zničila erupce vulkánu. Někteří obyvatelé však po zničení města neměli prostředky na to začít znovu jinde, proto se rozhodli zůstat ve zdevastované oblasti. K nim se přidali další lidé bez domova, kteří sem přišli odjinud. V Pompejích hledali nejen nový domov, ale také doufali, že v sutinách města najdou cenné předměty.
„Na základě archeologických poznatků lze soudit, že šlo o neformální obydlení, kde lidé žili v těžkých podmínkách bez infrastruktury a bez služeb, které byly typické pro římská města,“ stojí v tiskovém prohlášení archeologů. Podle nich tuto oblast lidé zcela opustili v pátém století.
Zkáza Pompejí po výbuchu sopky nastala později, než se tvrdilo, říkají vědci |
Vyšší patra domů, které zůstaly stát i po katastrofě, se stala znovu obyvatelnými a přízemí se proměnila ve sklepy s pecemi a mlýny.
Pompeje po roce 79 byly podle vedoucího tamních vykopávek Gabriela Zuchtriegeho podobné dnešním chudinským obydlím v Brazílii, kterým se říká favely, píše AFP. Zároveň však trosky v té době stále připomínaly Pompeje, které existovaly před výbuchem Vesuvu.
Domněnky o znovuobydlení Pompejí se už v minulosti objevily, ale až do dneška je nikdo nebral moc vážně, píše AFP. Velkolepé zničení města v roce 79 bylo totiž podle Zuchtriegeho to hlavní, čím se lidé zaobírali.
VIDEO: Při vykopávkách v Pompejích objevili ohromující fresky trojské války |
Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, se rozkládají asi na 22 hektarech, z čehož téměř třetina je dodnes zasypána nánosem usazenin. Patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a v Itálii jsou po Koloseu v Římě druhou nejnavštěvovanější památkou.
