„Dnešní návrat je jako hojení otevřené rány,“ prohlásil ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel. Návrat mozaiky podle něj signalizuje důležitou změnu v mentalitě lidí, jelikož „pocit vlastnictví (ukradeného umění) se stává těžkým břemenem“.
„Vidíme to často v mnoha dopisech, které dostáváme od lidí, kteří ukradli třeba jen kámen, aby si domů přivezli kousek Pompejí,“ řekl Zuchtriegel.
Toužil po ní i Göring, vyrobila ji nejspíš žena. Věstonická venuše slaví výročí |
Připomněl „kletbu“, která podle pověry stihne každého, kdo v Pompejích ukradne nějaký artefakt. Legenda praví, že na takového jedince čeká neštěstí. V průběhu let ji přiživilo několik turistů, kteří vraceli ukradené předměty s tvrzením, že jim přinesly smůlu nebo způsobily tragédie, napsala AP.
Nyní navrácené dílo podle agentur ukradl kapitán wehrmachtu, který byl během války přidělen k vojenskému logistickému útvaru v Itálii. Následně mozaiku daroval civilistovi, který si ji nechal až do své smrti, píše Reuters.
Jeho dědicové, když si uvědomili původ díla, kontaktovali italské úřady, aby vyjednali jeho vrácení. Mozaika se pak z Německa do Itálie vrátila diplomatickou cestou.
Dílo se datuje do období mezi posledním stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. Vyobrazuje intimní scénu, na které je polonahý muž v posteli a spoře oděná žena stojící před ním.
Naši předkové na posmrtný život nevěřili, záhrobí jsme jim vnutili my, říká archeolog |
„Vidíme tady nové téma, rutinu domácí lásky,“ uvedl Zuchtriegel, podle něhož se v období od zhruba čtvrtého do prvního století před naším letopočtem oslavovala hlavně vášeň mytologických a hrdinských postav.
Mozaika bude nyní vystavena společně se stovkami dalších předmětů a archeologických nálezů v Pompejích, které v roce 79 našeho letopočtu zničila erupce sopky Vesuv, podotkl Reuters.
