„Možná, že na některých místech budeme muset zavést dočasné hraniční kontroly, vzhledem k velkému přílivu lidí. Učinili bychom tak z bezpečnostních důvodů. Neznamená to ale narušení fungování Schengenu,“ uvedl Waszczykowski pro TVN24.
Zavedení kontrol na hranicích by bylo v souladu s politikou vládnoucí strany Právo a spravedlnost, která se již před loňskými volbami stavěla proti zavádění povinných kvót na přerozdělení uprchlíků. Sám Waszczykowski po nástupu na pozici ministra prohlásil, že lékem na uprchlickou krizi je jediné - syrské uprchlíky vycvičit a poslat zpět do vlasti bojovat proti Islámskému státu.
Právo a spravedlnost, které si po volbách zajistilo většinu v parlamentu a v čele země má i svého prezidenta Andrzeje Dudu, kvóty odmítlo navzdory krokům předchozí vlády, která se zavázala k jejich plnění.
Premiérka Beata Szydlová postup vlády odůvodňuje teroristickými útoky v Paříži. Polsko podle ní není připraveno na to, aby přijalo navržené množství uprchlíků, a proto bude přesvědčovat partnery v EU, aby usedli k vyjednávacímu stolu a znovu se nad kvótami zamysleli.
Ještě před Szydlovou rozhodnutí předchozího kabinetu kritizoval polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak.
„Rozhodnutí předchozí vlády přijmout 7 000 uprchlíků byla chyba. Pro premiérku Beatu Szydlovou bude nejdůležitější bezpečnost, v tom nepřistoupíme na žádný kompromis. Bezpečnost Polska a Poláků je pro nás rozhodující,“ prohlásil Blaszczak.
Kritika ze strany EU
V souvislosti s uprchlickou krizí Polsko aktuálně řeší problém přistěhovalců z Ukrajiny. Podle Waszczykowského by se Ukrajinci, kteří do Polska utekli před konfliktem na východě země, měli započítat do povinných uprchlických kvót schválených loni na podzim zeměmi EU.
Podle polských médií sice požádalo v zemi od roku 2003 o azyl zhruba 5 300 Ukrajinců, postavení uprchlíka má však jen několik z nich. Zbytek lze považovat za ekonomické migranty, kteří by se podle návrhu EU do kvót počítat neměli.
Polská vláda se v uplynulých týdnech dostala pod palbu kritika kvůli tvrdým změnám ve vedení důležitých státních institucí a reformě mediálního zákona. Změny se týkají například fungování ústavních soudů. Právo a spravedlnost bude moci podle nové legislativy své lidi dosazovat i do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu.
Polsko kvůli kontroverzním krokům čelí kritice z Bruselu. Evropská komise minulý týden oznámila, že zahájila proces, jehož cílem je zhodnotit aktuální situaci v Polsku v souvislosti s kroky tamní nové vlády. Je to vůbec poprvé, co se Komise rozhodla tento mechanismus od jeho ustavení v roce 2014 uplatnit. Teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii.
