Podle průzkumu agentury IBRiS pro Rzeczpospolitu by v případě ruského útoku až 32,6 procenta Poláků změnilo místo svého bydliště. To však ještě neznamená, že by utekli do ciziny. Těsně nad 14 procent lidí by se jen přesunulo do většího bezpečí. Do zahraničí by odešlo na 18,5 procenta Poláků.
Podíl těch, kteří deklarovali, že by utekli, se ve srovnání s podzimem 2023, kdy o evakuaci uvažovalo 37,4 procenta respondentů, snížil. Pětadvacet procent oslovených by na invazi nijak nezareagovalo. Stejné procento polských respondentů by se pak rozhodlo dobrovolničit v nemocnici nebo některé humanitární organizaci.
Polská armáda byla v pohotovosti. Vzdušný prostor narušil ruský vojenský vrtulník |
Průzkum dále rozlišuje, kdo by nejvíc zvažoval odchod za hranice Polska. Byly by to především rodiny s dvěma a více dětmi (45 procent), lidé mezi čtyřiceti a devětačtyřiceti lety (43 procent), ženy (28 procent), obyvatelé středně velkých měst (27 procent) nebo voliči současné vládní koalice (23 procent).
Do armády by se dobrovolně přihlásilo 10,7 procenta Poláků, především muži (21 procent) a třicátníci (23 procent). Ve srovnání s průzkumem provedeným před rokem však jde o pokles, upozorňuje Rzeczpospolita. Před dvanácti měsíci by se k vojsku přidalo 15,7 procenta dotázaných.
Zákaz fotek na mostech či železnici. Polsko přitvrdilo v boji proti špionáži |
Pro armádu by v případě mobilizace byla nejatraktivnější skupina lidí ve věku 30 až 50 let, kde ovšem dominuje rozhodnutí odejít do zahraničí nebo dobrovolnictví. V generaci Z by se jeden ze čtyř stal dobrovolníkem v nemocnici nebo humanitární organizaci a jeden ze čtyř by utekl pryč. Jen 5 procent mladých by se přidalo k armádě.
