„Rusko, ruské vedení, se mnoho let různými způsoby snažilo ovlivňovat politiku různých zemí, snažilo se, aby na něm byly závislé,“ řekl Duda. „Ať lidé, kteří se rozhodli být součástí veřejného života, najdou odvahu postavit se před komisi a říct, jakou roli v těch letech odehrávali, o co jim šlo,“ uvedl také.
Prezident se obrátil na premiéra Mateusze Morawieckého, aby možné vytvoření podobné komise na úrovni celé EU probral se svými partnery z dalších zemí sedmadvacítky na unijním summitu.
Vládnoucí nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) říká, že liberální opoziční Občanská platforma (PO) dovolila, aby se Polsko stalo nebezpečně závislým na ruských fosilních palivech v době vlády PO v letech 2007 až 2015. To podle PiS vyvolává otázky, jestli byli členové PO pod nadvládou Moskvy.
Lex Tusk, putináda, tvrdí odpůrci
Občanská platforma tuto kritiku odmítá a opozice zákon překřtila na „Lex Tusk“ s využitím latinského termínu pro „zákon“. Podle nich je cílem zákona odstavit předsedu PO a bývalého premiéra Donalda Tuska z politické scény před parlamentními volbami plánovanými na letošní podzim.
Poslanec PO Marciń Kierwiński v televizi TVN24 řekl, že Dudovo rozhodnutí „je zbabělé a ukazuje, že Polsko nemá prezidenta, ale vykonavatele příkazů (šéfa PiS) Jaroslawa Kaczyńského“.
Poláci opět potupili ruského ambasadora, nepustili ho na hřbitov vojáků SSSR |
Tusk zareagoval tím, že prezidenta na 4. června pozval na „společenské konzultace“ v podobě opoziční demonstrace, kterou svolal do Varšavy na výročí prvních polosvobodných voleb z roku 1989. „Bude nás dobře slyšet a vidět z oken vašeho paláce. Přijdete?“ napsal na Twitteru. Další z opozičních předáků, Szymon Holownia, který vede hnutí Polsko 2050 a který si dosud udržoval od Tuska odstup, před novináři ohlásil účast na Tuskem svolané demonstraci a vyzval k účasti i další Poláky.
„Varšavský pochod 4. června už není jen a výlučně demonstrací jedné politické strany. Dnes je ve hře už národní bezpečnost, a je to tedy demonstrace, která jasně dá najevo, že musíme v Polsku zastavit kandidáty na diktátory, na ty, kteří nám chtějí vzít demokracii,“ zdůraznil podle televize TVN 24.
Komise by měla mít pravomoc zakázat lidem, u nichž se zjistí, že jednali pod ruským vlivem, na deset let získat bezpečnostní prověrku nebo pracovat ve funkcích, kde jsou odpovědní za veřejné prostředky, čímž by je fakticky diskvalifikovala z veřejných funkcí. Její členy má vybírat parlament, v němž má PiS a jeho slabší spojenec většinu.
V Polsku operovala ruská špionážní síť. Sbírala údaje o zbraních pro Ukrajinu |
Polský ombudsman Marcin Wioncek už dříve řekl, že zákon je protiústavní, protože by komise, tedy orgán veřejné správy, vykonávala funkce, které by měly být vyhrazeny soudům. Ústavní experti podle nezávislých médií varovali, že proti rozhodnutí komise fakticky nebude možné se odvolat k soudu. Duda však nyní také podle médií řekl, že po podpisu pošle zákon ústavnímu soudu, aby zhodnotil ty jeho části, které budí pochybnosti.
„Duda podepsal zákon odporující ústavě, který má vyřadit z politiky hlavního protivníka vládnoucí strany,“ napsala novinářka týdeníku Newsweek Renata Grochalová. „Čistá putináda,“ dodala v narážce na praktiky, které jsou běžné v Rusku za vlády prezidenta Vladimira Putina. Soudce Bartlomiej Przymusiński ze soudcovského sdružení Iustitia podotkl, že „komise je zároveň žalobcem i soudcem, to bude výsměch vysvětlování čehokoliv“.
Někdejší disident vězněný za komunismu, nyní šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik přirovnal „lex Tusk“ k nacistickým norimberským zákonům, vylučujícím ze společnosti Židy, a k začátku politických procesů v Sovětském svazu. „Když zavedli norimberské zákony, mnozí pozorovatelé se to pokoušeli zlehčovat. A první stalinské politické procesy také hodně lidí bagatelizovalo jako interní záležitost bolševiků,“ připomněl. „Každý z nás si musí sám sobě v duchu říct, že je povinen postavit se proti této noční můře, směsce fašismu s bolševismem,“ apeloval na webu deníku.
Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací dlouhodobě vytýkají vládě Práva a spravedlnosti, že od svého nástupu k moci v roce 2015 narušuje v zemi principy demokracie a právního státu. Varšava kvůli tomu vede spory s Evropskou komisí.
