Do polovojenských skupin v Polsku stále proudí desítky mladých studentů - dívek i chlapců. Minulý týden složilo přísahu přes osm set branců. V přesně vyrovnaných řadách s modely samopalů v rukách slavnostně přísahali: „Tímto slibuji, že vždy upřednostním dobro Polské republiky a budu připravený bránit její nezávislost do posledního dechu.“
Student Bartosz Walesiak se rozhodl pro vstup do polovojenské jednotky poté, co Rusko obsadilo Krym. Podle něj se Rusové nezastaví na Ukrajině, ale jejich ambice se rozrostou i dál do Evropy. „Myslím, že Putin bude chtít víc. Lotyšsko, Estonsko a Litva už se na takový scénář připravují a Polsko musí také,“ řekl New York Times 16letý Walesiak, který vstoupil do skupiny Strzelec.
Armáda s nasazením dobrovolníků nepočítala, ale s jejich rostoucím počtem si potenciál polovojenských jednotek uvědomuje. „Ještě nedávno byla obrana pro polovojenské organizace jen zábava. V současné době, kdy čelíme válce za našimi hranicemi, si (dobrovolníci) uvědomili, že tato hra může přispět k bezpečnosti země,“ uvedl bezpečnostní poradce polského prezidenta, generál Stanislaw Koziej.
Do polovojenských jednotek však nevstupují jen studenti. Po tragédii malajsijského letounu MH17 nad východní Ukrajinou se pro vstup rozhodl i 42letý manažer Robert Przybyl. Ukrajinská vláda a Západ tehdy ze sestřelení stroje obvinily proruské separatisty (více o nehodě čtěte zde).
Przybyl nemá o bojové síle dobrovolníků velké iluze, podle něj by v boji dlouho nevydrželi. Své angažmá bere jako vlasteneckou povinnost. „Nikdy mě nenapadlo utíkat. Chci rozhodnout, v jaké zemi bude můj syn žít a jakým jazykem bude mluvit,“ řekl Przybyl agentuře Reuters.
Horní odhad: dobrovolníků může být v Polsku až 80 tisíc
Počty dobrovolníků je těžké odhadovat, protože neexistuje centrální evidence skupin, uvádí The New York Times. Například agentura ČTK hovořila zhruba o deseti tisících mužů a žen, ale generál ve výslužbě Boguslav Pacek odhaduje, že po celé zemi může být až 120 polovojenských skupin s celkem až 80 tisíci členy. Pacek upozornil, že se výrazně liší kvalita výcviku jednotlivých skupin - ty malé mají jen několik desítek lidí.
Polská armáda a ministerstvo obrany proto pracují na výukových materiálech a přemýšlejí, jak poměrně živelnému procesu dát nějaký řád a zda bude možné dobrovolníky vybavit rezervní technikou.
Podle expertů je útok ruských sil na Polsko nepravděpodobný. Mnohem větší strach by měly mít státy jako Moldavsko, Lotyšsko nebo Estonsko, kde žije výrazná ruská menšina.
Ačkoliv Moskva jakékoliv vojenské záměry v Evropě popírá, Poláci berou hrozbu ruského útoku vážně. Na návrh premiérky Ewy Kopaczové může od března armáda přizvat na „vojenské manévry“ téměř každého schopného muže v zemi.
Předtím bylo možné povolat pouze současné a bývalé vojenské rezervy, tedy ty, kteří podstoupili výcvik v armádě. Polské ministerstvo obrany navíc ohlásilo, že patřičný vojenský výcvik dostane kdokoliv, kdo projeví zájem. K náboru, který začal 1. března, přišlo jen během prvního dne tisíc Poláků.
