Ačkoli Varšava si už podobně jako Česko zajistila výjimku z povinného principu solidarity, a nebude tak muset přijímat žadatele o azyl z jiných zemí či finančně přispívat za jejich odmítnutí, polská vláda potvrdila, že i tak přijme pouze část nových předpisů. V této věci panuje shoda mezi současnou a minulou polskou vládou, podotkla PAP.
Duszczyk v Lucemburku uvedl, že Polsko uplatní pouze ty prvky paktu, které zpřísňují kontrolu migrace. „Mnohé součásti tohoto balíčku nemůžeme zavést, protože by to z našeho pohledu bylo nebezpečné,“ řekl. V této souvislosti upozornil, že pokud by Polsko migrační pakt přijalo v plné šíři, „určitě by toho zneužily Rusko a Bělorusko, protože by tím zavedlo pravidla, která by mohla oslabit odhodlání státu chránit své hranice a uplatňovat restriktivní migrační politiku“.
Pirátka Gregorová byla proti. Europoslanci i tak schválili rychlejší vracení migrantů |
Agentura PAP s odvoláním na své zdroje v EU napsala, že Varšava výslovně odmítá nařízení, které členským státům ukládá povinnost budovat další pohraniční infrastrukturu jako specializovaná zdravotnická zařízení a přijímací centra pro migranty. Polští představitelé argumentují tím, že specializovaní pohraničníci již mají potřebnou zdravotnickou kvalifikací a že zřizování takových center by mohlo oslabit ostrahu přísně střežené hranice s Běloruskem.
17. dubna 2024 |
Duszczyk nicméně potvrdil, že Polsko začlení několik „rozumných prvků“ paktu. Patří mezi ně efektivní politika při navracení a vyhošťování migrantů, zlepšení ochrany hranic, zejména opatření, které staví mimo zákon zneužívání migrantů zahraničními režimy, a krizový regulační mechanismus, který umožňuje uplatnit nouzové bezpečnostní postupy v případě náhlého hromadného přílivu migrantů.
Polsko ukázalo opevnění východní hranice. Čeká nás intenzivní rok, hlásí armáda |
Duszczyk také ujistil, že postoj Varšavy je zcela oprávněný, má podporu většiny členských států EU a Evropská komise jej chápe. Polsko je zároveň připraveno svůj postoj pevně hájit i v případě možných právních sporů s Bruselem, dodal.
Součástí migračního a azylového paktu je takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod neúměrným migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Ostatní členské státy si budou moci vybrat ze tří možností: mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Roční úleva od migračního paktu Evropské unie nic neřeší, píše Babiš |
Polsko, které hostí na svém území miliony uprchlíků z Ukrajiny a zabezpečuje východní hranici EU, spadá podle Evropské komise spolu s Českou republikou, Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem a Rakouskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení finančních příspěvků na jeden rok. Česko si na letošní rok požádalo o úplné odečtení těchto příspěvků a výjimku dostalo.
Český ministr vnitra Lubomír Metnar po čtvrtečním jednání v Lucemburku řekl, že Česko princip solidarity v migračním paktu nadále odmítá, české informační systémy ale podle něj budou připraveny na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích.
