Od prvního června do čtrnáctého července patnáct polských měst uzavřelo či omezilo fungování jedné onkologické nemocnice a dalších devatenáct nemocničních oddělení, včetně neurologických, chirurgických, gynekologických a dětských, poukázal na Twitteru lékař Jakub Kosikowski. Jako oficiální důvod je často uváděn nedostatek personálu.
Aktualizacja 30.07
Od 1.06 zamknięto/zawieszono/ograniczono:
1 szpital onkologiczny
7 oddziałów pediatrii
3 ginekologie i położnictwa
2 interny
1 otolaryngologię
1 otolaryngologię dziecięcą
3 chirurgii
1 SOR
3 neurologię
1 kardiologię
1 chirurgię naczyniową
1 oddział zakaźny
„Zajímá mě, co na to říkají pacienti,“ dodává Kosikowski. Ombudsman pro práva pacientů se zatím nesetkal se zvýšeným množstvím stížností na nedostatečnou péči ze strany polských občanů.
Szpital onk- Częstochowa
Pediatria- Puck Międzyrzec Zamość Piotrków Rybnik
Gin- Kamienna Góra Puck Rawicz
Inter- Rybnik, Turek
Otolaryng- Rybnik
Otolaryng dzieci- Rybnik
Chir - Grodzisk Wielkopolski Gryfin
SOR- Wrocław
Neuro- Elbląg Rzeszów
Kardio- Koszalin
Chir Nacz- Koszalin
Země začíná nedostatek lékařů podle serveru Politico stále silněji pociťovat. Už nyní Polsku chybí 20 až 50 tisíc doktorů. A výhled do budoucnosti není optimistický, jak neobvykle velký počet zdravotnických profesionálů přiznává, že chce se službou skončit nebo emigrovat do zahraničí.
Studie Ekonomické univerzity v Krakově minulý rok zjistila, že skoro 30 procent doktorů chce omezit nebo zcela změnit svou práci po konci covidové krize. Devět procent plánuje emigrovat a šest procent přemýšlí o tom, že v profesi úplně skončí.
Předseda Polské lékařské komory Andrzej Matyja už v dubnu varoval, že Polsko čeká „katastrofa“. „Nikdy v historii nebyl ve čtvrtletí takový počet,“ komentoval zprávu komory, podle níž 200 lékařů hledalo práci v zahraničí během prvního čtvrtletí 2021.
„Zdravotnický systém nyní čelí extrémnímu nedostatku personálu,“ říká revmatolog a hlava místních zdravotnických odborů města Bydhošť Bartosz Fiałek. „Doktoři odchází pracovat do soukromého sektoru v ostatních zemích EU“.
Dlouhodobý problém
Tento exodus je do značné míry výsledkem podfinancovanosti polského zdravotnictví. Vláda dává na veřejné zdravotnictví jen 5,3 procent HDP, což je jeden z nejnižších podílů v EU.
Vláda schválila mírné navýšení platů pro lékaře. Minimální plat pro lékaře se specializací druhého stupně od července stoupl na 6 769 zlotých (37 771 korun), tedy stoupl jen o 19 zlotých (106 korun). Matyja označil navýšení za „trapné“.
Polsko se k tomu ještě potýká i s generační propastí. Nových mediků není dost, aby kompletně nahradili stárnoucí lékaře. Některé obory jako neurologie navíc nejsou pro mladé absolventy lékařských fakult příliš atraktivní, což se následně projevuje v tom, že tyto oddělení nemá kdo obsluhovat.
Máme pacienta nechat přede dveřmi? Polské nemocnice kolabují kvůli covidu |
Některá nemocniční oddělení se zavírala i kvůli tomu, že personál se musel věnovat pacientům nakažených koronavirem. V nemocnici v Javořnu uzavřeli na začátku července na šest měsíců oddělení gynekologie a porodnictví, neonatologie a rehabilitace, které přeměnili na oddělení pro pacienty s covidem-19. „Potýkali jsme se s nedostatkem zaměstnanců a tento stav nás bohužel provází dodnes,“ uvedl mluvčí nemocnice.
Některé nemocnice musí propouštět lékaře, protože nemají na jejich výplaty. V nemocnici v Rybniku se z 79 odborných lékařů, kteří se měli rozhodnout mezi propuštěním nebo přijetím nových pracovních podmínek, devatenáct rozhodlo pro to první.
Podle Kosikowskiho je v Polsku příliš mnoho nemocnic a lůžek a vláda by se měla zaměřit na jejich reorganizaci z hlediska dopravní dostupnosti a lidských a finančních zdrojů. Nutnost reorganizace zdůrazňuje i Fiałek. Navrhuje postavení více ambulantních klinik, kde by se dali řešit méně závažné případy a uvolnil by se nemocnicím prostor pro naléhavější pacienty.
Polští lékaři byli během koronavirové pandemie pod enormním tlakem:
9. listopadu 2020 |
