O vyhoštění informoval v pondělí náměstek polského ministra zahraničí Szymon Szynkowski. Norské rozhodnutí kritizoval jako „krajně neopodstatněné“ a ohlásil reciproční reakci v podobě vyhoštění norské konzulky.
Oslo konzulovi vytýkalo „chování neslučitelné s rolí diplomata“ vůči norským státním úředníkům. Na Kowalského „agresivní a částečně násilnické“ chování podle Osla přišlo během tří let množství stížností.
Oslo v půli ledna vyzvalo Varšavu, aby konzula odvolalo, ta ale odmítla vyhovět. Kowalski měl ve funkci konzula setrvat do konce letošního června, kdy jej měl vystřídat jeho nástupce. Norsko se podle listu Gazeta Wyborcza snažilo i po vypršení třítýdenního ultimáta k odvolání konzula dospět s Varšavou k nějaké dohodě, ale marně.
Kowalski byl v Oslu od roku 2013. Loni v červnu norská policie znemožnila konzulovi, aby se zúčastnil schůzky s chlapcem, odebraným polské rodině. Konzul a norské úřady podle polského tisku odlišně interpretují vídeňskou úmluvu, upravující tyto záležitosti.
Kowalski byl v Plsku oceněn jako konzul roku
O setrvání konzula Kowalského v Oslu navzdory norským výhradám rozhodl v lednu podle tisku ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Ministerstvo hodnotilo konzulovu práci dobře, v roce 2016 byl Kowalski ve vlasti oceněn jako „konzul roku“.
Varšava v roce 2011 odvolala Kowalského předchůdkyni Adriannu Warcholovou, která přirovnala Barnevernet k organizaci nacistické mládeže Hitlerjugend, připomněl nedávno list Gazeta Wyborcza. Poznamenal také, že polská diaspora v Norsku čítá okolo 120 000 lidí a každý rok se z ní do péče norského státu z úředního rozhodnutí dostávají desítky dětí.
V České republice si Barnevernet získal značnou mediální pozornost odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Jejich matka se po několika letech obrátila se stížností na Norsko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
