Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová (3. července 2018)

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová (3. července 2018) | foto: Reuters

Šéfka polského nejvyššího soudu se vzepřela vládě a přišla do práce

  • 136
Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která by na základě sporného zákona měla být od středy v penzi, dorazila ráno do práce. Nejvyšší soud se jeví jako poslední bašta odporu proti snaze vládnoucí strany Právo a spravedlnost podřídit si justici. Na podporu soudu v úterý večer demonstrovaly tisíce Poláků.

„Nejsem tady kvůli politice, přišla jsem bránit vládu práva,“ prohlásila Gersdorfová obklopená davem polských i zahraničních novinářů.  Vzdorující soudkyni podpořilo několik stovek lidí, mezi nimiž byli opoziční politici a aktivisté dlouhodobě vystupující proti vládě. 

„To, co stanovil tento zjevně protiústavní zákon, nemá žádnou platnost,“ řekl bývalý předseda nejvyššího soudu Adam Strzembosz, který byl jedním z účastníků protestu. Gersdorfová má podle něho právo vykonávat soudcovskou funkci až do svých 70 let, jak povolovaly dosavadní právní předpisy.

V davu byly vidět transparenty „Soudci nejsou odvolatelní“ či „Ústava!“ a zněla polská hymna. Po několika desítkách minut organizátoři demonstraci ukončili s tím, že bude obnovena v 17:00.

Soudkyně, která ostře kritizuje útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na nezávislost justice, se v úterý sešla s prezidentem, jenž trvá na jejím odchodu. Gersdorfová naproti tomu opírá své pokračování ve funkci o ústavu, podle níž její mandát předsedkyně vyprší až koncem dubna 2020. To minulý týden potvrdilo i jednomyslné usnesení soudců nejvyššího soudu.

Polská konzervativní PiS od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry. Opozice naproti tomu tvrdí, že vláda chce pomocí zákona a dalších dvou norem tvořících kontroverzní justiční reformu ovládnout polské soudnictví.

Na základě kritizovaného zákona mají na penzi odejít soudci nejvyššího soudu, kteří dosáhli 65 let. Těch je podle médií 27 z celkových 73.

Očekává se, že spor kolem nejvyššího soudu se může táhnout delší dobu. Někteří ze soudců již požádali prezidenta, aby mohli ve funkci zůstat dále i přes dovršení 65 let. 

Média navíc spekulují o tom, že se Gersdorfová chystá nastoupit dovolenou, kvůli čemuž v úterý vydala pokyn, aby jí v době nepřítomnosti zastupoval nejdéle sloužící člen soudu Józef Iwulski, který rovněž spadá do skupiny penzionovaných. Prezident Duda na tento krok přistoupil.

Evropská komise zahájila kvůli zákonu řízení proti Polsku, které může skončit u soudu Evropské unie v Lucemburku. Norma se dnes řešila i v Evropském parlamentu, kde premiér Mateusz Morawiecki odpovídal na mnohdy velmi kritické připomínky europoslanců. Oponoval tím, že Polsko má stejně jako každá jiná země právo stavět justiční systém „na základě vlastních tradic“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video