Podle polského politologa Walentyho Baluka, vedoucího Centra pro východní Evropu na Univerzitě Marie Curie-Sklodowské v Lublinu, za touto destabilizací stojí především selhání politických elit na obou stranách a neschopnost vyřešit historická traumata z minulosti. V rozhovoru pro agenturu UNIAN upozornil, že z tohoto rozkolu těží jediný aktér – Rusko.
Past radikálního nacionalismu a populismu
Nárůst protiukrajinských nálad v Polsku není izolovaným jevem, ale součástí širšího evropského trendu. „Nyní v různých zemích zažíváme vzestup negativního nacionalismu. Polsko ani Ukrajina nejsou výjimkou, podobné trajektorie vidíme v Německu či Francii,“ vysvětluje politolog Baluk.
Celé toto chování politických špiček připomíná spíše děti z různých skupin, které se pohádaly na hřišti a plně nechápou, jak provádět státní politiku.
Walenty Baluk, politolog
Zásadní podíl na vyhrocení situace však podle něj mají polští a ukrajinští politici, kteří nedokážou vést strategickou komunikaci a místo toho se pohybují po škále negativních emocí, aby získali body u voličů.
Jako příklad uvádí nedávné symbolické konflikty. Polský prezident Karol Nawrocki navrhl zbavit svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského vyznamenání – Řádu bílého orla, což se v Polsku prezentuje jako ochrana státních zájmů.
Protiukrajinské nálady rostou. Tři muži v Polsku zbili mladý pár, jen kvůli přízvuku |
Na druhou stranu Zelenskyj předtím přidělil jedné z vojenských jednotek čestný titul pojmenovaný po členech Ukrajinské osvobozenecké armády (UPA), které tamější nacionalisté považují za hrdiny, aby si pojistil hlasy pravicových voličů. Na taktické úrovni politici získávají body, ale strategicky tím destabilizují ukrajinsko-polské vztahy.
Uražená hrdost a diplomatické facky
Krize má kořeny i v dřívějších diplomatických přešlapech. Baluk připomíná rok 2023, kdy Polsko zablokovalo tranzit ukrajinského obilí a prezident Zelenskyj na půdě OSN naznačil, že se někteří evropští partneři chovají jako moskevští agenti.
„Polská společnost to vnímala jako extrémní urážku. Polákovi jeho duševní hrdost nedovoluje vnímat, že Polsko je Rusko,“ řekl politolog. Když pak v roce 2026 došlo na debaty o odebrání Řádu bílého orla, Zelenskyj nařídil vrátit vyznamenání poštou.
Žádné drony, žádné migy. Spor Polska s Ukrajinou graduje, vadí panteon hrdinů |
Podle Baluka šlo o další komunikační chybu: „Vyznamenání dostal ukrajinský lid. S úctou k Polsku měl prezident Zelenskyj polského velvyslance předvolat osobně a řád mu předat, nikoli ho poslat poštou. Poláci to opět cítili jako urážku celé země,“ podotkl.
Walenty Baluk „Naši politici se pohybují po škále negativních emocí, aby získali politické dividendy a podporu voličů. Získávají tak pozitivní věci pro sebe na taktické úrovni, ale strategicky destabilizují vzájemné vztahy.“ |
Chyby vidí politolog i na polské straně. Stát má podle něj plné právo omezovat balíčky pomoci pro uprchlíky, kterých je v Polsku na 900 tisíc. „Ale způsob, jakým to politici dělají, je populistický. Pokud chce Nawrocki měnit pravidla pomoci, měl pozvat zástupce ukrajinské komunity a uprchlíků a své jednání jim lidsky vysvětlit,“ řekl.
Volyň, neuzavřená rána
Největším balvanem ve vzájemných vztazích zůstává historické hodnocení Volyňské tragédie. Zatímco ukrajinská strana se snaží prosadit symetrický přístup – šlo o tragédii, kde umírali lidé na obou stranách), polská společnost symetrii odmítá a požaduje jasné uznání etnických čistek, které prováděla UPA.
Deklarativní hesla jako „Odpouštíme a prosíme o odpuštění“, která v minulosti iniciovala církev a tehdejší politici, už dnes nestačí. Je potřeba přejít od slov k činům, soudí politolog.
Klíčovou chybou podle Baluka bylo, že se před desetiletími neprovedla kompletní exhumace, pohřbení a řádné připomenutí civilních obětí. Prezidenti nebo šéfové vlád obou zemí by měli podepsat společné prohlášení, že proces exhumací obětí Volyňské tragédie nebude z žádné strany nikdy blokován.
VIDEO: Za Volyň! Jednooký lídr polských nacionalistů mlátil do pomníku banderovců |
Do toho se podle Baluka musí zapojit média, akademici a také církve – včetně pravoslavné církve Ukrajiny a řeckokatolické církve. Symboly smíření musí zahrnovat společné oslavy a obnovu zničených kostelů na ukrajinské Volyni i v polském Lemkovsku.
„Pokud uvažujeme o strategickém partnerství, musíme projít procesem smíření – přijmout pravdu takovou, jaká je. Není to snadné, ale musí se to udělat,“ uzavřel Baluk.
Právě neschopnost obou národů najít společnou řeč v historii a současné politice otevírá dveře třetí straně. V rámci probíhající informační války se tyto vnitřní spory stávají snadným terčem pro ruskou propagandu, jejímž primárním cílem je poštvat Ukrajince proti Polákům a rozbít spojenectví, které přímo ohrožuje imperiální ambice Kremlu.
