Výsledky prezidentských voleb v Polsku není při pohledu do minulosti radno předpovídat, aktuální průzkumy však hovoří poměrně jasně. V prvním kole podle nich s největší pravděpodobností zvítězí Trzaskowski s 31,5 procenta hlasů, na druhém místě skončí jeho největší soupeř Nawrocki s 25 procenty.
Druhé kolo se odehraje 1. června a Trzaskowski by v něm podle odhadů porazil s odstupem jakéhokoli kandidáta.
Poláci se chystají na volbu prezidenta. V průzkumech vede primátor Varšavy |
Pro Tuska je takový scénář bez přehánění snový. Na mezinárodním poli sbírá úspěchy, ekonomicky jeho země rovněž rekordně roste. Tuzemské reformy však oproti slibům zůstaly za očekáváním i kvůli dosluhujícímu prezidentovi Andrzeji Dudovi, někdejšímu členovi Práva a spravedlnosti. S Trzaskowským v prezidentském úřadu by Občanská platforma nemusela čelit opakujícím se vetům, které Duda naposled použil při odmítnutí změn systému sociálních dávek.
Trzaskowski není v politickém světě nováčkem. Kandidoval i v minulých prezidentských volbách v červnu 2020. Do klání tehdy vstoupil na poslední chvíli, kandidaturu za Občanskou platformu převzal po Malgorzatě Kidawové-Blońské a ve finiši mu tak chyběla ucelenější kampaň. Do druhého kola sice postoupil, Duda ho však těsně porazil.
Třiapadesátiletý politik je expertem na evropské záležitosti, podporuje větší evropskou integraci, ekologickou transformaci či větší roli samospráv. V předvolební kampani slíbil, že bude hájit práva žen a zlegalizuje potraty. Netají se ani podporou registrovaného partnerství párů stejného pohlaví, ačkoliv od podpory manželských svazků mezi homosexuály se opakovaně distancoval.
ANALÝZA: Boxer proti liberálovi. Tusk touží shodit okovy prezidentského veta |
Právě otevřená podpora LGBTQ+ komunity mu škodí u pravicových voličů. Stoupenci Práva a spravedlnosti před minulými volbami varovali, že v případě jeho vítězství „zemi zaplaví devianti“. Konzervativce také v březnu 2019 pobouřilo, když Varšava pod jeho vedením přijala takzvanou Chartu LGBT, jejímž cílem je kromě jiného usnadnit život lidem s menšinovou sexuální orientací.
Pan Bonjour
Varšavský rodák je synem slavného jazzového pianisty Andrzeje Trzaskowského a pravnukem zakladatele prvních dívčích středních škol v Polsku. Vystudoval mezinárodní vztahy a diplomacii na Varšavské univerzitě, studia si doplňoval na Oxfordu a v Paříži. Od roku 1995 pracoval jako tlumočník a učitel angličtiny, o tři roky později začal vyučovat na varšavské Národní škole veřejné administrativy.
V roce 2000 pracoval podle agentury AFP na vstupu Polska do EU. V roce 2009 jej zvolili do Evropského parlamentu a o šest let později za opoziční Občanskou platformu do Sejmu, kde setrval do roku 2018. Rok předtím ho zvolili místopředsedou Evropské lidové strany. Vyzkoušel si ale i pozici ministra pro digitalizaci a funkci náměstka na ministerstvu zahraničí v první Tuskově vládě.
Primátorem Varšavy se stal v roce 2018, když hned v prvním kole porazil se ziskem 56,6 procenta hlasů kandidáta za tehdy vládní Právo a spravedlnost. Zvolením mu zanikl poslanecký mandát. Mezi obyvateli polské metropole si získal nemalou podporu.
Odpůrci mu vyčítají neplnění předvolebních slibů či podporu údajných podvodníků ve velkých restitučních skandálech ve Varšavě. V roce 2019 se musel mimo jiné omlouvat za postup při havárii v čistírně odpadních vod. Loni v dubnu ve volbách funkci primátora obhájil, vyhrál opět již v prvním kole se ziskem 57,4 procenta hlasů.
V jednom z rozhovorů se Trzaskowski pochlubil, že mluví anglicky, francouzsky, italsky, rusky a španělsky. Jeho záliba ve francouzsky mluvícím světě mu vynesla přezdívku „Bonjour“.
Právo a spravedlnost proti němu do voleb překvapivě nevyslala kandidáta z vlastních řad, ale sáhla po nezávislém Nawrockém. Poslední dny před prvním kolem jsou pro něj jako na houpačce, 2. května si osobně popovídal s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně a americký prezident ho při té příležitosti počastoval pochvalou. „Určitě vyhrajete!“ uvedl na jeho adresu.
Tuskova strana do prezidentských voleb vyšle varšavského primátora |
O pár dní později však Nawrocki čelil skandálu ohledně jeho bytů. Během televizní debaty, v níž se vyslovil proti zavedení daně z nemovitosti v Polsku, uvedl, že sám vlastní pouze jeden byt. Krátce poté média odhalila, že vlastní i druhý byt, který získal za nejasných podmínek.
Jeho osobní strasti jsou podle politologa Rafała Chwedoruka z Varšavské univerzity pouze odrazem politického tápání Práva a spravedlnosti. „Je to jedna z největší politických záhad posledních let. Jak se stalo, že si velká politická strana, která za sebou má řadu úspěšných kampaní, vybrala kandidáta s tolika osobními přešlapy?“ zamýšlí se pro list Politico.
Trump jako vzor
Dvaačtyřicetiletý Nawrocki jde do voleb s jednoduchým heslem s trumpovskou příchutí: „Polsko na prvním místě, Poláci na prvním místě.“ Středobodem jeho kampaně je téma migrace z Ukrajiny. Nawrocki se zavázal zachovat podporu Kyjevu, kritizuje však štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. V předvolebním videu prohlásil, že „sociální dávky jsou určeny především Polákům“ a „ve frontách u lékařů a v nemocnicích musí mít přednost polští občané“.
Během kampaně vyzval Nawrocki ke kontrolám na hranicích s Německem, jež by zabránily vstupu migrantů, které podle něj tato země vrací zpět. Také požadoval, aby Berlín zaplatil Polsku reparace za druhou světovou válku.
Kaczynského Právo a spravedlnost vyšle do boje o prezidenta historika |
Nawrocki stojí v čele polského Institutu národní paměti (IPN). IPN je polskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), uchovává archivy a má na starosti vyšetřování zločinů komunismu a nacismu, je také vybaven prokurátorskými pravomocemi. Nawrockého z historického hlediska zajímá polská protikomunistická opozice, organizovaný zločin v době komunismu a dějiny sportu. Loni ho Rusko zařadilo na seznam hledaných lidí kvůli jeho snahám o odstranění památníků ze sovětské éry v Polsku.
Rodák z přístavního města Gdaňsk se v mládí věnoval fotbalu a boxoval a poté získal doktorát z historie a titul MBA v oboru programové a projektové řízení. V letech 2017 až 2021 byl ředitelem gdaňského Muzea druhé světové války. Kontroverze vyvolal tím, že zavedl změny v expozici muzea, přičemž někteří odborníci ho obvinili z „politického zasahování“ do zobrazování významných historických osobností.
Nedělní hlasování bude s největší pravděpodobností pouze zahřívacím kolem před závěrečným duelem dvou favoritů. Pro druhé kolo je klíčové, kam se přikloní voliči zbývajících sedmi kandidátů, kteří dají dohromady podle sondáží přes 35 procent hlasů. Nawrocki bude usilovat hlavně o přízeň podporovatelů krajně pravicového nacionalisty Slawomira Mentzena.
Vměšování do volebPolské středisko pro analýzu dezinformací NASK zaznamenalo na Facebooku reklamy, které pravděpodobně byly zaplaceny ze zahraničí s cílem ovlivnit nynější předvolební kampaň. NASK uvědomil kontrarozvědku ABW a požádal společnost Meta o zablokování podezřelých účtů. Ty za politickou reklamu utratily v posledních sedmi dnech více než kterýkoliv volební štáb, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Společnost Meta podle agentury Reuters podezření odmítla. Podezřelé politické reklamy nenápadně podporují Trzaskowského a diskreditují Nawrockého a Mentzena, ale podle analytiků NASK mohlo jít o záměrnou provokaci s cílem uškodit podporovanému kandidátovi a destabilizovat společnost před volbami. NASK vyzval uživatele internetu k obezřetnosti vůči reklamám, které neschválily jednotlivé volební štáby. Místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawskowski uvedl, že NASK uvědomil kontrarozvědku ABW, která zjišťuje, z jaké země byly reklamní účty financované. „Musíme dát jasně najevo, že pro takové počínání není v demokratickém státě místo,“ zdůraznil. |
