Výsledky druhého kola
Krátce po uzavření volebních místností v neděli večer první odhad přisuzoval varšavskému starostovi Trzaskowskému mírný náskok před konzervativním kandidátem. Ve dvou zpřesněných průzkumech se však dostal do vedení Nawrocki.
V průběžném sčítání byl Nawrocki celou noc ve vedení, ačkoliv se jeho náskok postupně zmenšoval. Ve druhém kole nakonec Nawrocki získal 10,6 milionu hlasů, Trzaskowského si vybralo o zhruba 380 000 voličů méně.
Karol Nawrocki získal 50,89 procenta hlasů, Rafal Trzaskowski 49,11 procenta hlasů.
Rekordní volební účast
Druhého kola se zúčastnil rekordní počet voličů, 71,63 procenta. Jde o nejvyšší volební účast ve druhém kole hlavy státu po roce 1989. V absolutních číslech získal Nawrocki druhý nejvyšší počet hlasů v prezidentských volbách pořádaných po pádu komunismu. Více jich měl jen Lech Walesa v roce 1990.
Jak se volí
Stejně jako v České republice – tedy přímou volbou na pět let. Prezidentské volby probíhají ve dvou kolech: pokud žádný kandidát nezíská v prvním kole více než 50 % hlasů, koná se po dvou týdnech druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty.
Volit může každý občan Polské republiky, který ke dni voleb dovršil 18 let věku. Hlasovat mohou i Poláci žijící v zahraničí — ti se však musí včas zaregistrovat na příslušném konzulátu nebo prostřednictvím online systému.
Kdo jsou kandidáti
V druhém kole prezidentských voleb se utkali liberální kandidát a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki, kandidát podporovaný národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. V prvním kole získali nejvíce hlasů, Trzaskowski 31,36 % a Nawrocki 29,54 procenta hlasů.
- Rafal Trzaskowski (53)
Současný starosta Varšavy a kandidát středopravicové Občanské koalice premiéra Tuska působil jako poslanec Evropského parlamentu a také jako ministr pro správu a digitalizaci v polské vládě. V roce 2018 byl zvolen varšavským primátorem a svůj post si od té doby úspěšně obhajuje. Ve druhém kole minulých prezidentských voleb těsně prohrál s Andrzejem Dudou.
- Karol Nawrocki (42)
Kandidát opoziční konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) je historikem a ředitelem Institutu národní paměti, což je klíčová polská státní instituce zabývající se dokumentací a výzkumem zločinů nacismu, komunismu a dalších represivních režimů na polském území ve 20. století. Nawrocki klade důraz na národní hrdost, připomínání obětí totalitních režimů a obranu „polské historické pravdy“ v mezinárodním prostoru. V Polsku i zahraničí občas budí kontroverze kvůli akcentování národně-konzervativní interpretace dějin.
Předvolební průzkumy před druhým kolem
Týden před konáním druhého kola byly jejich šance podle průzkumů vyrovnané.
| Agentura | Datum průzkumu | Trzaskowski | Nawrocki |
|---|---|---|---|
| IBRiS | 25. května | 45,7 % | 44,9 % |
| IPSOS | 20.–22. května | 47 % | 47 % |
| Opinia24 | 19.–21. května | 47 % | 45 % |
| Opinia24 | 18. května | 46 % | 44 % |
| OGB | 16. května | 51,5 % | 48,5 % |
Druhé kolo prezidentských voleb je vnímáno jako referendum o budoucím směřování Polska – zda pokračovat v proevropské politice a reformách vlády Donalda Tuska, nebo se vrátit k konzervativnímu a nacionalistickému kurzu reprezentovanému PiS.
Výsledek voleb bude mít dopad nejen na domácí politiku, ale i na postavení Polska v Evropské unii a jeho vztahy s Ukrajinou, zejména v kontextu probíhající války na východě.
Vzhledem k těsnosti souboje a významu voleb se očekává intenzivní závěrečná fáze kampaně a vysoká volební účast.
IBRIS
🟠 Trzaskowski-> 50,4%
🔵 Nawrocki -> 49,6% https://t.co/17BR3EUG67
Výsledky 1. kola
První kolo prezidentských voleb se v Polsku konalo 18. května. Zvítězil v nich Trzaskowski s náskokem 31,36 procent hlasů, zatímco jeho protikandidáta Nawrockého volilo 29,54 procent občanů.
Oficjalne wyniki pierwszej tury wyborów prezydenckich @PanstwKomWyb ⤵️ https://t.co/mUQsCzDXO8
Třetí místo v prvním kole obsadil krajně pravicový kandidát, vyznavač libertarianismu Slawomir Mentzen, kterého podpořilo 14,8 procenta voličů. Čtvrtá pozice patří kontroverznímu ultranacionalistovi Grzegorzi Braunovi, jemuž dalo hlas 6,34 procenta lidí.
Hlasovat přišlo 67,31 procenta oprávněných voličů, více než v prvním kole před pěti lety. Druhé kolo prezidentských voleb se musí konat tehdy, když žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu hlasů.
Kandidáti na polského prezidenta v prvním kole
- Slawomir Mentzen (38)
Kandidát krajně pravicové strany Konfederace, původně majitel mysliveckého obchodu či později pivovaru, proslul kontroverzními a výrazně pravicově-liberálními názory — často vystupuje proti EU, vysokým daním, povinnému očkování a migraci. Zároveň se prezentuje jako obhájce malých podnikatelů a svobodného trhu. V předvolební kampani efektivně využíval platformu TikTok k oslovení mladších voličů. Jeho účet sledovalo přes 900 000 uživatelů, což z něj činilo jednoho z nejpopulárnějších politiků na této platformě. V prvním kole získal 14,9 procenta hlasů.
- Grzegorz Braun (58)
Europoslanec, který letos v květnu přišel o imunitu, aby mohl být stíhán za napadení, urážku náboženského cítění a poškození majetku. Bigotní katolík kritizuje demokracii a jako alternativu navrhuje nastolení monarchie. Médii je popisován jako proruský, antiamerický a antiukrajinský. Dále je antisemitou, antisionistou a velmi tvrdě vystupuje také proti LGBT osobám. Polská média interpretují jeho výsledek ve volbách jako překvapivý a potenciálně varovný signál o posunu části polské společnosti směrem k radikálnějším pravicovým postojům.
- Adrian Zandberg (45)
Historik a počítačový vědec je spoluzakladatelem strany Lewica Razem (Levice společně), kterou dlouhá léta také vedl a je jejím poslancem. Narodil se v Dánsku, kam se jeho rodiče přestěhovali v roce 1967, v roce 1985 se rodina vrátila do Polska. V kampaních otevřeně podporuje práva menšin, právo na interrupci a odluku církve od státu, je populární hlavně u mladších a progresivních voličů z měst.
- Szymon Holownia (48)
Předseda Sejmu a lídr hnutí Polsko 2050 je bývalý novinář a televizní moderátor známý z populární talentové soutěže „Mam talent!“ (polská verze Česko Slovensko má talent). V minulých prezidentských volbách překvapivě získal třetí místo s více než 13 % hlasů. Poté založil vlastní politické hnutí Polska 2050, které se profiluje jako středová až středopravá alternativa k dosavadním stranám.
- Magdalena Biejat (43)
Socioložka a překladatelka španělské literatury se v posledních letech stala výraznou postavou progresivní levice v Polsku. Nyní místopředsedkyně Senátu za Novou levici chce kandidaturu využít hlavně ke zdůraznění svých témat, od boje proti klimatické krizi či nedostupnosti bydlení po podporu LGBTQ+ komunity a změn v potratové politice. Biejat je známá svou aktivní účastí na protestech proti zpřísnění potratového zákona a na pochodech hrdosti. V listopadu 2020 byla během demonstrace zasažena slzným plynem, přestože se prokázala jako poslankyně.
Jakou změnu čeká Polsko po volbách?
O historikovi Karolu Nawrockém se mluví jako o Dudovi 2. Současný prezident Andrzej Duda zpravidla blokuje vládní snahy o vybrané legislativní novely.
Proevropská vládní koalice premiéra Donalda Tuska doufala, že její kandidát Trzaskowski nahradí v čele země konzervativního Dudu a koalice bude moci realizovat svůj program.
Tuskův kabinet se ujal vlády na podzim 2023 s příslibem zrušení soudních reforem, které zavedla předchozí národně-konzervativní vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). Ty podle kritiků „podkopávaly právní stát“. Úsilí současného kabinetu však brzdí se svým právem vetovat zákony Duda, jenž je spojencem PiS. Pokud vyhraje kandidát podporovaný PiS, bude kabinet čelit další možné sérii uplatňování prezidentského práva veta a patová situace bude pokračovat.
