Jeden z čelných představitelů běloruské opozice Pavel Latuška se v pátek podle agentury PAP vyjádřil podobně. Zároveň řekl, že zřejmě nikdo nechtěl, aby běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyjednával o výměně, protože by si kladl nesplnitelné podmínky.
Obří výměna vězňů mezi Ruskem a USA. Mariňák i novinářka z Prahy za agenty |
Čtvrteční výměny vězňů bylo součástí 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného ve východoevropské zemi k trestu smrti.
V Bělorusku je v současné době podle lidskoprávní organizace Vjasna kolem 1400 lidí vězněných z politických důvodů. Na seznamu vyměněných nebyl podle Sljuňkina ani jeden Bělorus. „I ze symbolického hlediska by bylo důležité pokusit se zapojit do výměny aspoň jednoho běloruského občana,“ uvedl politolog.
Upozornil, že například na 11 let uvězněná opoziční politička Maryja Kalesnikavová žila dlouho v Německu a do Běloruska se vrátila, aby se zapojila do demokratického hnutí. Byla by tedy podle něj vhodnou kandidátkou na výměnu. Ale Berlín se o to podle něj zřejmě nepokusil. „V cynickém smyslu běloruští političtí vězni zřejmě nebyli pro Západ dostatečně ‚výhodní‘, ve srovnání s Kriegerem,“ dodal.
Absence běloruských vězňů
Také Latuška označil jako bolestnou ránu pro Bělorusy to, že nebyli propuštěni žádní běloruští političtí vězni. Agentuře PAP v té souvislosti řekl, že zřejmě nikdo nechtěl do vyjednávání o výměně zapojit běloruského autoritářského vůdce, který je spojencem Kremlu. „Protože Lukašenko by začal klást další podmínky, které by nebylo možné splnit... Berlín a Washington (ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi řekli, aby si vše s Lukašenkem vyřídil sám,“ míní Latuška.
Opoziční politik dodal, že k širšímu propuštění politických vězňů v Bělorusku může dojít pouze pod silnějším mezinárodním tlakem na Lukašenkův režim.
Vyjeveně vylezly v Moskvě. Děti agentů netušily, že jsou Rusové a kdo je Putin |
Kancelář exilové opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské k výměně uvedla, že se jednání neúčastnila. Propuštění politických vězňů z ruských trestaneckých kolonií uvítala. „Taková výměna je sama o sobě důležitým precedentem, který by také mohl pomoci dosáhnout propuštění Bělorusů. Je jasné, že výměna předpokládá, že existuje někdo nebo něco, co je možné vyměnit. To odlišuje běloruskou situaci od ruské,“ uvedla kancelář Cichanouské a podotkla, že stále usiluje o propuštění běloruských politických vězňů.
Čtvrteční výměna má podle Latušky pozitivní i negativní stranu. „Propuštění politických vězňů z věznic Putinova a Lukašenkova režimu je velkým úspěchem. Na druhou stranu se však vytváří potenciální situace beztrestnosti, tedy že je možné zabíjet v zemích EU politické oponenty,“ řekl Latuška a jako příklad uvedl Krasikova, jehož v Německu odsoudili na doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem, jenž byl odpůrcem ruského režimu.