První částí státního pohřbu byla mše, které se zúčastnil prezident Bronislaw Komorowski a exprezident Lech Walesa, další bývalý prezident Aleksander Kwasniewski byl rovněž u ukládání urny do země.
Mši v katedrále polské armády slouží biskup Jan Guzdek, který hned v první části odpověděl řadě kritiků zpochybňujících smysl církevního obřadu pro člověka, jenž většinu života proti náboženství vystupoval. Podle biskupa požádal Jaruzelski v posledních týdnech života o zpověď a jeho rodina si přála mši, což katolická církev nechtěla odmítnout.
"Mezi svými kamarády ve zbrani"
Pohřeb na vojenském hřbitově si vyžádala Jaruzelského rodina, podle níž se zesnulý celý život pokládal za vojáka a výslovně si přál být pochován "mezi svými kamarády ve zbrani". Uložení kontroverzní osobnosti mezi polskými válečnými hrdiny se však mnoha lidem nelíbí.
"Pokud chceme uchovat výjimečný charakter tohoto pohřebiště v polských dějinách... neměli bychom tam pohřbívat člověka, který většinu svého života zasvětil službě komunistickému režimu," řekl médiím Lukasz Kamiński, předseda polského Institutu paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ostatky posledního komunistického prezidenta Polska přinesli na vojenský hřbitov Powonzki vojáci ve slavnostních uniformách. Smuteční hudbu vojenské kapely však místy přehlušoval křik a pískot stovek lidí, které policisté drželi ve vzdálenosti několika metrů od pohřebního průvodu. Na transparentech odpůrců státních poct pro komunistického generála stála hesla jako "Powonzki nejsou pro zrádce!" či "Hanba armádě!".
Proslovu nad hrobem se ujal někdejší levicový prezident Aleksander Kwasniewski, který je spolu s expremiérem Leszkem Millerem jedním z hlavních zastánců Jaruzelského. "Loučíme se s jedním z nejvýjimečnějších polských politiků, s člověkem skromným a oddaným zájmům Polska," řekl Kwasniewski. Po 14. hodině byla urna uložena do země a lidé začali pokojně hřbitov opouštět. Příznivci Jaruzelského zaplnili jeho hrob květinami.
Odvrátil výjimečný stav sovětskou invazi?
Tisíce Jaruzelského příznivců však tvrdí, že vyhlášením výjimečného stavu a potlačením odborového hnutí usilujícího o změny ve státě v roce 1981 generál odvrátil hrozící sovětskou invazi. Jejich požadavku na státní pohřeb nakonec po počátečním váhání prezident Bronislaw Komorowski vyšel vstříc a obřadu se sám zúčastnil. Vyzval také k tomu, aby se pohřeb nestal politickým tématem.
Na mši za svého někdejšího politického soka se vypravil i vůdce odborového hnutí Solidarita z 80. let a pozdější prezident Lech Walesa. Na roli Jarzelského má prý smíšený názor, protože podle něj generál vedl stát ve složité době a musel činit těžká rozhodnutí. Byl však také zrádce a diktátor, uvedl Walesa. Účastnit se samotného ukládání generála do hrobu nechce, neboť prý "špatně snáší, když člověka házejí do země".
Další politici jsou stejně jako veřejnost v názorech na Jaruzelského, který zemřel po dlouhé nemoci v neděli ve věku 90 let, rozděleni. Bývalý levicový premiér Leszek Miller, který pozitivně líčí roli Jaruzelského při předání moci z rukou komunistů, nazval zemřelého "architektem kulatého stolu, bez něhož bychom se nyní nezúčastnili voleb do europarlamentu", a požadoval vyhlášení státního smutku. Prezident Komorowski ale smutek vyhlásit odmítl.
Zástupci středopravé vlády Občanské platformy se k Jaruzelskému vyjadřovali spíše negativně. Premiér Donald Tusk oznámil, že se pohřbu nezúčastní a označil svůj pohled na generála jako "rozhodně kritický".
