Pracovní skupina prezidentské rady pro lidská práva v rámci tzv. programu destalinizace země navrhuje zakázat uctívání památek lidí odpovědných za masové represe. To by v praxi znamenalo přejmenovat množství ulic nesoucích jména komunistických činitelů.
Leninovy pomníky, které dosud ve většině ruských měst vévodí hlavním náměstím, by měly vystřídat památníky obětem represí. A pod zem by konečně mělo putovat i nabalzamované tělo vůdce bolševické revoluce, které i dvě desetiletí po pádu režimu stále leží v mauzoleu na Rudém náměstí.
"Nejde jen o destalinizaci, ale o překonání přežitků totalitního režimu," vysvětlil předseda rady Michail Fedotov. Podle něj je nezbytné modernizovat vědomí společnosti, aby se Rusové mohli cítit svobodnými občany ve svobodné zemi.
Chcete nás rozeštvat, čílí se komunisté
Program destalinizace ve své prvotní verzi obsahuje na čtyři desítky návrhů. Patří mezi ně odtajnění archivů, větší odškodnění obětí represí i zákaz působení ve státních službách pro úředníky, kteří veřejně popírají zločiny totality.
Některé návrhy jsou ale silná káva i pro vlivné členy rady. Kontroverzní se jeví zejména myšlenka přiznat spoluodpovědnost Sovětského svazu za rozpoutání druhé světové války.
Navrhovaný program destalinizace ale popudil především ruské komunisty. "Je to pokus přepsat historii a rozeštvat různé generace proti sobě," rozhorlil se předseda nejsilnější opoziční strany Gennadij Zjuganov
Jakkoli podle průzkumů postupně a pomalu roste počet Rusů odsuzujících Stalinovy zločiny, mnozí dále obdivují diktátora jako strůjce industrializace a válečného vítězství. Před pár lety Stalin málem vyhrál televizní soutěž o největší postavu ruských dějin. Na poslední chvíli ho ale předstihli středověký vojevůdce Alexandr Něvský a polozapomenutý carský premiér Pjotr Stolypin.
