„Nejenže Evropská unie a evropské vlády selhaly v řešení krize, ale také aktivně zhoršily podmínky tisíců zranitelných mužů, žen a dětí. Tím, že se soustředily na politiku odstrašování a že jejich reakce na humanitární potřeby prchajících lidí byla chaotická,“ uvedl podle české pobočky MSF Brice de le Vingne, ředitel operací Lékařů bez hranic.
MSF v úterý zveřejnila zprávu nazvanou Překážky na cestě do Evropy, v níž se zabývá zdravotnickými a humanitárními důsledky údajně restriktivní politiky EU během uprchlické krize v roce 2015.
Dokument podle MSF vznikl na základě svědectví pracovníků organizace, pacientů a lékařských dat sesbíraných v průběhu celého loňského roku. Podrobně prý ukazuje humanitární dopady různých kroků Evropy a popisuje, jak evropské „zdi“ přinutily Lékaře bez hranic a další humanitární organizace radikálně zvýšit své aktivity u vstupních míst do Evropy.
„To, že lidé hledají bezpečí a lepší život v Evropě, není nový fenomén. Naopak, je znám mnoho let. Ale na počátku roku 2015, kdy se Středozemní moře proměnilo v masový hrob, jsme dospěli k rozhodnutí, že tomu nemůžeme přihlížet ze břehu. V roce 2016 musí evropské země zvážit, jakou cenu platí lidé za jejich rozhodnutí, musí přijmout zodpovědnost a poučit se ze svých chyb,“ zdůraznil de le Vingne.
Zpráva popisuje překážky, které EU a evropské vlády postavily do cesty více než jednomu milionu lidí, z nichž většina utíká před válkou a perzekucí.
„Rozumíme obavám a emocím, které takzvaná uprchlická krize vyvolává ve společnosti. Lékaři bez hranic jsou humanitární a zdravotnickou organizací a naším posláním je zmírňování lidského utrpení a poskytovaní zdravotní péče. Snažíme se také informovat o krizových situacích a podnítit veřejnou debatu o úctě k lidem a lidskému životu,“ podotkl ke zprávě Pavel Gruber, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic.
Podle zprávy Lékaři bez hranic ještě nikdy v historii neměli v Evropě tolik zdravotnických a humanitárních projektů a pracovníků. Nikdy dříve nemuseli mobilizovat na moři pátrací a záchranné lodě, podotkla MSF. Lékaři bez hranic poskytli uprchlíkům více než 100 000 zdravotnických a psychologických konzultací.
„Víme, že lidé budou dál riskovat své životy a žádná restriktivní politika je neodradí od snahy hledat lepší budoucnost pro sebe i své rodiny. Nadále voláme po bezpečné cestě a naléháme na Evropu, aby si přestala zahrávat se životy lidí a s jejich důstojností,“ podotkla Aurelie Ponthieuová, humanitární poradkyně Lékařů bez hranic, která se věnuje problematice vysídlení.
Steinmeier: Uprchlickou krizi jde vyřešit jen v Sýrii
Uprchlickou krizi lze podle německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera dlouhodobě vyřešit jedině ukončením konfliktu v Sýrii. K tomu je ale ještě dlouhá cesta, řekl v úterý ministr zahraniční novinářům.
Zvažme uzavření německých hranic před migranty, říká bavorský ministr |
Uzavírání národních hranic v Evropské unii, na které tlačí někteří němečtí politici, podle něj řešení nepřinese. „Nesmíme se nechat svést těmi, kdo tvrdí, že jediné opatření vyřeší uprchlickou krizi ze dne na den. Něco takového není možné, protože krize má určitou vnitřní dynamiku,“ řekl Steinmeier o návrzích na uzavření hranic před přicházejícími běženci.
Podle ministra bude nutné přijmout opatření na národní, evropské i mezinárodní úrovni, která společně umožní počty přicházejících běženců snížit.
Rozhodující podle ministra bude zastavit konflikt v Sýrii. „Lidé budou dál utíkat a hledat cestu do Evropy, dokud bude pokračovat násilí na Blízkém východě,“ řekl. Šance na uklidnění situace v Sýrii však podle něj zkomplikovala roztržka mezi Íránem a Saúdskou Arábií z počátku roku.
