Pusťte si celý rozhovor s analytikem Smetanou také v audiu:
Tento pátek má americký prezident Joe Biden jednat s britským premiérem Keirem Starmerem o povolení útoků na cíle ležící na ruském území. Ve středu už ministr zahraničí USA Antony Blinken jednal o tomto tématu v Kyjevě s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Čeká se, jak bude vypadat avizovaná reakce Moskvy na toto rozhodnutí.
„Myslím, že doba nazrála na uvolnění restrikcí Spojenými státy a Velkou Británií zejména ve světle balistických raket, které začal Rusku dodávat Írán. Otevírá to novou dynamiku konfliktu,“ říká Smetana a jedním dechem dodává, že určitá rizika tohoto kroku tu jsou.
Írán dodal Rusku balistické rakety, tvrdí EU. Moskva informaci nepopřela |
Rusko samozřejmě je signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní, ale podle Smetany těmito zbraněmi stále disponuje a je potenciálně schopné je použít, přestože je to z politického hlediska nepředstavitelné.
„Koneckonců Sýrie je použila před 11 lety, takže to není nepředstavitelný krok, ale chemické zbraně s sebou nesou řadu nevýhod a nedaly by Rusku ani nějakou zásadní vojenskou výhodu. To samé se týká biologických zbraní,“ říká ředitel Centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Další, extrémnější eskalací může být taktická jaderná zbraň. „Vidíme, že k použití jaderných zbraní nedochází, přestože Západ dodává zbraňové systémy, jejichž předání Ukrajincům bylo v únoru 2022 nemyslitelné,“ říká Smetana, který se nukleárním zbraním v mezinárodní politice do hloubky věnuje. Rusko podle něj vnímá, že se citlivost vůči jeho jadernému strašení posunula, což Kreml tlačí k vysílání stále silnějších signálů o rizicích užití zbraní hromadného ničení.
Pokud Západ umožní údery v ruském týlu, bude s námi ve válce, řekl Putin |
„Velmi silným krokem by v tomto směru bylo provedení atmosférického jaderného testu, tedy demonstrativní exploze třeba nad Severním nebo Černým mořem. Je to varianta, kterou ruští experti silně prosazují, aby ukázali odhodlání a utvrdili svět ve věrohodnosti hrozeb,“ vysvětluje. Rusko vypovědělo ke konci loňského roku ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek.
Zdá se ale, že nepřekročí tyto hranice a bude se držet konvenčního způsobu vedení války. „Rusko nemá v ohledu ničivosti kam dále jít. Asi přijde silná reakce v podobě útoků na infrastrukturu, ale to všechno už známe a kdyby Ukrajina nedostala povolení, neznamená to, že by Rusko přestalo, protože ji chce před zimou připravit o energetickou soustavu. Může ještě víc útočit na civilní cíle, ale to také není novinka,“ říká Smetana.
Rusko změní jadernou doktrínu. Kvůli Západu a útokům v Kurské oblasti, tvrdí |
S okolnostmi postupu v Kurské oblasti a povolením Západu ostřelovat ruské území souvisejí plány na úpravu ruské jaderné doktríny – politického dokumentu, který stanovuje, za jakých podmínek může Kreml uvažovat o použití jaderných zbraní.
„Je možné, že uvidíme návrat od formulace ‚ohrožení existence státu‘ ke starší verzi ‚vitálních, strategických zájmech ruského státu‘,“ říká Michal Smetana.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Za jakých podmínek Rusko může uvažovat o jaderném útoku na cizí stát?
- Kam se může práh možnosti jaderného útoku nastíněný v doktríně posunout?
- Je doktrína už tak široká ve významech, že je Putin oprávněný použít jadernou bombu už dnes?
- Má situace v Kurské oblasti potenciál jaderné eskalace?
- Znamenalo by použití taktické jaderné zbraně nukleární válku? Donutilo by to Ukrajinu podle Smetany složit zbraně?
- Donutil by jaderný úder Spojené státy vojensky zasáhnout na Ukrajině?
- Na jaké ruské cíle plánují Ukrajinci pravděpodobně udeřit, pokud dostanou zelenou od Západu?
- Proč chce prezident Zelenskyj ukončit válku do konce roku a v jaké vyjednávací pozici by pak Ukrajina byla?
- Bude ve vyjednávání hrát nějakou roli Kurská oblast? A bylo tu dosaženo cílů ukrajinské armády?
- Co se stane, pokud strategicky důležité město Pokrovsk padne?