Piloti amerických civilních letadel to sdělovali užaslým pasažérům. Velitelé na základnách vzali americké vojáky do místností s televizemi. Posádky na letadlových lodích poslouchaly alespoň zvukový přenos.
Devítiletá Carolyn Sherrodová v Africe sledovala svého otce, misionáře, jak ukazuje místním obyvatelům Měsíc na noční obloze a snaží se jim vysvětlit, co se tam právě děje.
Jen osm let po letu Jurije Gagarina, který v kovové kouli nazvané Vostok jako první člověk obletěl Zemi, stál první člověk na povrchu jiného vesmírného tělesa. Neil Armstrong na Měsíci přistál s pilotem lunárního modulu Buzzem Aldrinem. Na oběžné dráze kolem krátery zbrázděného souputníka naší planety mezitím s velitelským modulem kroužil Michael Collins.
Dějinná událost - skončily jí velké kosmické závody 60. let mezi USA a Sovětským svazem - si samozřejmě vyžadovala patřičnou dokumentaci.
Armstrongovy "malé krůčky po Měsíci, ale velké skoky pro lidstvo" (kvůli malé gravitaci spíše trochu legrační hopkání) viděli i lidé v komunistickém Československu. Astronauti měli pochopitelně i úkol pořádně fotit. "Odhaduji, že tím strávili tak 10-15 procent času na Měsíci," říká pamětník a znalec kosmonautiky Antonín Vítek.
ČÍM SE FOTILOPřístroj Hasselblad EL500 měl speciální zodolnění proti extrémům teploty - byl potažený stříbrem. Zajištěný byl proti poškození statickou elektřinou, vznikající při posuvu filmu (pokud by v čistě kyslíkové atmosféře kabiny Apolla vznikla jiskra, bylo by to ničivé). Měl nový objektiv s clonou 5,6 a ohniskem 60 milimetrů, který firma Zeiss vyvinula speciálně pro NASA a později se dostal do komerční sféry. |
Vzniklo tak slavné 'visor photo', volně česky přeloženo snad "odraz v hledí", na kterém je Buzz Aldrin na povrchu Měsíce. Jeho helma zrcadlí přistávací modul Eagle a fotografujícího Neila Armstronga.
Fotografickým arzenálem astronautů byly drahý švédský aparát značky Hasselblad, který vyhrál speciální konkurz.
"Byl modifikovaný hlavně tak, že mu zvětšili ovládací prvky, aby se to dalo ovládat v rukavicích. Jednotlivé kazety měly zhruba čtyřikrát víc filmu, než bylo obvyklé. I tak museli astronauti kazety často střídat - měli filmy černobílé, barevné, vysoce citlivé, málo citlivé..." vzpomíná Vítek.
Není bez zajímavosti, že na většině snímků - včetně "visor photo", je Buzz Aldrin. Vysvětlení je poněkud smutně jednoduché: Aldrin fotil Armstronga také, ale v NASA omylem některé kazety s cennými snímky vyhodili. Tak trochu to připomíná průšvih s videozáznamy z povrchu Měsíce, které Národní úřad pro letectví a vesmír ztratil a nakonec pro jejich vyčištění použil kopie, které vysílala média.
Buzz Aldrin na slavný snímek vzpomínal v knize Apollo očima astronautů: "Jak jsem se vzdaloval od lunárního modulu, Neil řekl: 'Počkej, Buzzi,' tak jsem se zastavil a otočil. A pak Neil udělal tu fotku. Líbí se mi - zachytila osamocenou lidskou postavu proti horizontu Měsíce spolu s odrazem Neila a lunárního modulu, domovu daleko od domova, v hledí mé helmy."
PŘISTÁNÍ NA MĚSÍCI NA IDNES.CZ |
Nějakou dobu před letem Apolla 11 do historie to tak idylické nebylo. Aldrin, jak vzpomíná jiný astronaut Eugene Cernan, pobíhal po kancelářích NASA a vysvětloval všem, proč by se právě on a ne Armstrong měl stát prvním mužem na Měsíci. Usměrnit ho museli nadřízení, zmiňuje Cernan ve své autobiografii.
Pokud ale jde o tuto epizodu, snad lze Aldrinovi touhu nebýt druhým, ale prvním pozemšťanem na Měsíci odpustit. A zamyslet se nad jeho dodatkem ke slavné fotografii: "Stáli jsme tam, dál od zbytku lidstva, než kdokoliv. Ale v jistém slova smyslu jsme byli spojeni s těmi stovkami milionů lidí u obrazovek, kteří od nás byli 240 tisíc mil daleko. Celé lidstvo se na okamžik semklo v míru."
