Průměrná globální teplota v úterý i ve středu činila 17,18 stupně Celsia, uvedli vědci z Mainské univerzity s odkazem na svůj nástroj Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. V pondělí bylo v průměru 17,01 stupně, vyplynulo z analýzy Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP). Předchozí celosvětový teplotní rekord 16,92 stupně Celsia pochází podle NCEP ze srpna 2016.
Vědci již několik měsíců varují, že rok 2023 by mohla provázet rekordní vedra v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Vedru také napomáhá přirozený meteorologický jev známý jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním oceánů.
„Takový rekord je dalším důkazem pro nyní masivně podporovanou tezi, že globální oteplování nás posouvá do teplejší budoucnosti,“ řekl klimatolog Chris Field ze Stanfordovy univerzity, který se na výpočtech nepodílel.
Denní údaje jsou neoficiální, ale představují užitečný přehled toho, co se děje v oteplujícím se světě, uvedl klimatolog Sean Birkle z Mainské univerzity. Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) sdělil, že tato data zahrne do svých výpočtů.
Přestože použitý soubor dat sahá pouze do roku 1979, Sarah Kapnicková z NOAA uvedla, že vzhledem k dalším údajům je pravděpodobné, že svět skutečně zažil nejteplejší den za „několik set let“.
Indický rozvoj ohrožuje „tepelná apokalypsa“. Spalující vedra jsou extrémní |
Teplotní rekordy tento týden registroval Québec či Peru. V Pekingu bylo minulý týden zaznamenáno devět dní v řadě, kdy teplota přesáhla 35 stupňů Celsia. Americká města od Medfordu v Oregonu až po Tampu na Floridě se pohybují na historických maximech, uvedl Zack Taylor, meteorolog z Národní meteorologické služby (NWS).
Letošní červen byl nejteplejší v historii měření
Podle agentury AFP oznámila ve čtvrtek agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, že letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Průměrná celosvětová teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba 0,5 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, uvedl Copernicus.
Aktuální radarový snímek srážek nad Českou republikou. Více na Pocasi.iDNES.cz
