Rozpad koalice podle Porošenka není právním důvodem pro demisi kabinetu a nesmí paralyzovat chod státu. „Sněmovna je povinna dál řešit otázky státní důležitosti,“ napsal prezident se zřejmým odkazem na bojové operace proti povstalcům na východě země.
Hlasování o důvěře vládě se mělo ve sněmovně uskutečnit v pátek, schůze byla ovšem ukončena bez něj. Nová parlamentní schůze, na níž by poslanci měli projednat Jaceňukovu rezignaci, se uskuteční 12. srpna. Někteří poslanci podle agentury Unian nicméně usilují o to, aby se sněmovna sešla na mimořádné schůzi už příští týden.
Jaceňukova strana demisi podpoří
Vedení Jaceňukovy strany Vlast oznámilo, že demisi premiéra podpoří. Vůdce bývalé koaliční strany Svoboda Oleh Ťahnybok však prohlásil, že jeho poslanci pro rezignaci hlasovat nebudou, aby neochromili řízení státu. „Jaceňuk je premiérem právně i fakticky,“ komentoval situaci Ťahnybok.
Apel z USAOdradit předsedu ukrajinské vlády od rezignace se v pátek na dálku pokusili američtí senátoři John McCain a Chris Murphy. V prohlášení, o němž informovala ukrajinská média, varují před následky odchodu vlády na stabilitu země v nynější obtížné situaci. „Chápeme důležitost parlamentních voleb, ale hlavní prioritou je nyní vítězství nad separatisty podporovanými Ruskem,“ stojí v dopise senátorů. |
Jaceňuk svoji demisi oznámil poté, co neprošel klíčový balík zákonů o energetice a armádním rozpočtu. Ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak se ve čtvrtek snažil přesvědčit poslance o nutnosti navýšení příjmů do státní kasy s poukazem na protahující se „protiteroristickou operaci“ na východě země (o tom, kolik její pokračování bude stát, čtěte zde). Parlament odmítl také další klíčový návrh zákona upravující systém přepravy plynu přes ukrajinské území.
Kabinet v pátek mezitím potvrdil ve funkci úřadujícího premiéra Volodymyra Hrojsmana. Dosud působil jako vicepremiér a ministr pro místní rozvoj. Řada ukrajinských komentátorů i politiků rozhodnutí považuje za protiústavní, protože o předsedovi vlády rozhoduje podle ústavy parlament a prezident, ne sama vláda.
Prezident může rozpustit parlament po 30 dnech
Podle ukrajinské ústavy má prezident právo rozpustit parlament, pokud do 30 dnů nevznikne nová vládní většina. Strany UDAR a Svoboda čtvrtečním odchodem z koalice chtěly dosáhnout právě toho, aby byly po rozpuštění sněmovny vypsány nové parlamentní volby. Sám prezident Porošenko již dříve slíbil jejich uspořádání koncem letošního října.
Jejich výsledek podle odhadů sociologických společností zřejmě radikálně změní složení sněmovny. V průzkumech provedených v minulých týdnech se na prvních místech preferencí střídají hnutí Solidarita, vytvořené Porošenkem, a Radikální strana, což je populistické seskupení řízené poslancem Olehem Ljaškem. Až za nimi následují „tradiční“ strany Vlast a Svoboda, ale také UDAR boxerského šampiona Vitalije Klička.
Radikálně by podle průzkumů ztratila podporu bývalá vládnoucí Strana regionů, stejně jako její spojenci komunisté. Jejich poslanecký klub ostatně ukrajinský parlament ve čtvrtek zakázal (více o tom se dočtete zde). Podle některých průzkumů by se obě tyto strany ani nedostaly do parlamentu.
Řada prozápadních politiků argumentuje, že podporovatelé bývalého režimu prezidenta Viktora Janukovyče v řadách zákonodárců hatí snahy nynějších vládnoucích sil. Po nových volbách volají jako po způsobu očištění se od takzvaných „moskevských agentů“, neboli bývalých Janukovyčových lidí.
