Kromě plotu vybuduje Rakousko u hraničního přechodu i čtyři kontrolní stanoviště na dálnici a jedno na rychlostní silnici vedoucí průsmykem. Rychlost by měla být podle listu Tiroler Tageszeitung u přechodu, jímž vede jeden z hlavních evropských dálničních tahů, omezena na 30 kilometrů v hodině. Vlaky směřující z Itálie do Rakouska bude policie stavět v obci Steinach am Brenner, asi deset kilometrů za hranicí.
Plot nebude postaven v jednom kuse, ale bude těsně za italskou hranicí rozdělen na tři části, které budou blokovat zejména volný prostor mezi dálnicí, železnicí a státní silnicí.
Přesný termín zavedení přísnějšího hraničního režimu zemská policie dnes nezveřejnila. Podle policejního ředitele Helmuta Tomace to ale nebude závislé na plném dokončení stavebních opatření na přechodu.
Ta by měla být podle dřívějšího vyjádření ministra obrany Hanse Petera Doskozila hotova nejpozději 1. června. Podle listu Tiroler Tageszeitung kontroly v Brennerském průsmyku Vídeň zavede na konci května či na počátku června. Maďarskou hranici začaly policisté za asistence armády střežit již v pondělí.
Italští zastánci uprchlíků se 24. dubna střetli s rakouskou policií v Brennerském průsmyku. Nesouhlasí s vyhošťováním migrantů z Rakouska:
Itálie zavedení kontrol kritizuje
Řím rakouské plány na zavedení kontrol na vnitřní schengenské hranici ostře kritizuje. „Uzavření Brenneru by způsobilo vážné škody hospodářství a dopravě, ale i Evropské unii, neboť Brenner je symbolem evropské integrace,“ uvedl dnes italský ministr dopravy Graziano Delrio. „Doufáme, že si to ještě rozmyslí,“ dodal. Italský premiér Matteo Renzi před časem uvedl, že zavedení kontrol na Brenneru se nedá ničím ospravedlnit.
Kritičtí jsou k plánovanému opatření i zástupci rakouských dopravců, kterým podle předsedy Hospodářské komory Rakouska Alexandera Klacsky hrozí škody v řádu miliard eur. Brennerský hraniční přechod je důležitý především pro dopravu zboží do italských středomořských přístavů. Ročně jím projede šest milionů osobních a dva miliony nákladních vozů.
Rakouský parlament mezitím ve středu schválil novelu azylového zákona, která umožňuje vyhlášení stavu nouze. V takovém případě úřady mohou migrantům zcela zamezit ve vstupu do země.
Žádosti o azyl budou moci úřady na základě nového zákona odmítat již na hranicích a migranty následně posílat zpět do bezpečné země, ze které přišli. Výjimku mohou dostat pouze lidé, kteří již v Rakousku mají blízké příbuzné, či ti, kterým by v zemi, do níž by se po odmítnutí azylu dostali, hrozilo mučení či jiné nelidské zacházení. Zákon navíc umožňuje prodloužit trvání azylového řízení z dosud maximálních šesti až na 15 měsíců.
„Nouzový stav“, jehož vyhlášením by opatření v azylové novele vstoupila v platnost, by nastal v případě, že by kvůli vysokému počtu přicházejících migrantů nebylo možné nadále zajistit „veřejný pořádek a ochranu vnitřní bezpečnosti“. Trvat by mohl šest měsíců, ale prodloužit by jej úřady mohly až na dva roky.
K zpřísnění azylového zákonodárství koaliční vláda sociálních demokratů a lidovců přikročila kvůli loňskému vysokému počtu žádostí o azyl. Za rok 2015 jich Vídeň přijala 90 000, což odpovídá zhruba procentu rakouské populace. Letos podalo žádost o azyl podle ministra obrany Doskozila již 16 000 až 17 000 lidí. Na počátku roku přitom kabinet oznámil, že letos přijme jen 37 500 žadatelů.
Plot a hraniční kontroly v Brennerském průsmyku mezi Itálií a Rakouskem.
