Co se stane s motorem velkého dopravního letadla, když se do něj dostane pták?
Zdeformují se, v extrémním případě i ulomí lopatky dmychadla, rotující díly tak přestanou být vyvážené a začnou mohutně vibrovat. Tělo ptáka je střetem s lopatkami obvykle rozbito na menší kusy, které ale pořád mají dostatečnou hmotnost, aby nasáty dále způsobily deformaci nebo ulomení lopatek prvních stupňů kompresoru.
Obvykle dojde k nestabilnímu chodu motoru, ztrátě tahu a často i požáru. Motor se buď zastaví sám, nebo, častěji, jej posádka musí vypnout (a případně zapnout hašení) sama.
Amerika má nového hrdinuZachránil 155 životů, s airbusem přistál na hladině |
Když letadlu velkému jako Airbus A-320 vysadí oba motory několik set metrů nad zemí, navíc nad hustě obydlenou oblastí, jaké kroky musí pilot podniknout?
Je-li věřící, tak se modlit, ale ne moc dlouho. (smích) Musí totiž okamžitě převést letadlo do klouzavého letu, aby neztratil rychlost, hledat vhodnou plochu pro přistání a ohlásit stav nouze řízení letového provozu.
Velká letadla jsou aerodynamicky dokonalá a kloužou překvapivě dobře, jako dobrá rogala. Z kilometrové výšky překonají do doteku se zemí až 15 kilometrů, ovšem při optimální rychlosti klouzání okolo 500 až 600 km/h. Klouzavost se pronikavě zhoršuje, je-li vytažený podvozek, vztlakové klapky a pokud musí letadlo zatáčet.
Pilot, který přistál na Hudsonu, proto neměl na rozhodnutí ve výšce necelého kilometru příliš mnoho času. Na letiště v Teterboro, které mu dispečeři nabídli jako nouzovou plochu, by bez rizika pro cestující i lidi na zemi nedoklouzal, proto zvolil přistání na volnou vodní plochu.
Proč se podle vás pilot rozhodl pro přistání na vodu? Mohlo to být proto, že se obával požáru?
Myslím, že důvodem bylo minimální riziko z hlediska střetu s překážkou, blízkost řeky a vysoká šance na záchranu na molech nebo lodích. Hudson byl ne-li jediným, tak rozhodně nejvhodnějším místem pro přistání. Při nouzových přistáních na zemi na vysunutý podvozek požár obvykle nehrozí, vyjetí z dráhy většinou také ne, protože brzdy se ovládají ze záložních hydraulických akumulátorů.
Letecký a vojenský publicista, tlumočník a překladatel. Dvanáct let odborným redaktorem časopisu Letectví a kosmonautika, později šéfredaktorem Pilotu LAA, nyní na volné noze. Pracoval v letecké restaurátorské skupině při Národním technickém muzeu.
Čím vším se liší nouzové přistání na vodu od nouzového dosednutí na ranveji letiště?
Martin Velek
Při přistání na vodu se nevysunuje podvozek, letoun by o něj "zakopl". Naopak při nouzovém přistání na zemi se na podvozek sedá, i když se vysune třeba jen jedna noha - i ona pohltí alespoň část energie nárazu. Na břicho se na letištích sedá do nastříkané vrstvy zvláštní pěny, která chladí plechy drhnoucí o beton, brání létání jisker a slouží i jako protipožární ochrana pro případ rozlití paliva.
Na vodu se musí sedat co nejmenší rychlostí, tedy s vysunutými klapkami (u takto plného airbusu A-320 se dá předpokládat rychlost kolem 200 km/h), a s letadlem dokonale vyrovnaným - pokud by pilot zachytil koncem křídla o hladinu, hrozilo by roztočení stroje kolem svislé osy a cestující i posádka by si mohli kvůli setrvačným silám otlouci hlavy o stěny a sedadla, poranit se, upadnout do bezvědomí. Poruší-li se přitom i trup, rychle se zaplaví a lidem uvnitř hrozí utonutí.
Je přistání na vodu běžnou součástí výcviku pilotů?
Ne všechny aerolinie cvičí piloty pro toto přistání, ale jistě všichni mají zapsaný sled úkonů, který musí udělat. Bezpochyby se toto přistání učí piloti společností, které hojně létají nad mořem. A simulátor to umožňuje zcela všem posádkám.
