Novinářka Matina Stevisová pracující pro deník The New York Times (NYT) požádala Evropskou komisi na základě nařízení o přístupu k dokumentům o zpřístupnění všech textových zpráv, které si mezi sebou vyměnili von der Leyenová a Bourla v období od 1. ledna 2021 do 11. května 2022.
„Komise tuto žádost odmítla s odůvodněným, že dokumenty, jichž se týká, nemá k dispozici,“ popsal ve středu soud EU s tím, že novinářka a NYT následně podaly žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU, aby rozhodnutí komise zrušil.
Zatajovala von der Leyenová informace? O vině v kauze „Pfizergate“ rozhodne soud |
„Tribunál svým rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí komise zrušil,“ informoval soud v tiskovém prohlášení.
Aféra kolem výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách proti covidu-19 získala v médiích název Pfizergate. Vakcíny měly mít hodnotu přes 20 miliard eur (500 miliard korun).
Aféra vypovídá o transparentnosti EU, míní Politico
Soudní dvůr připomněl, že účelem nařízení o přístupu k dokumentům, je „co nejúplnější uplatnění práva veřejnosti na přístup k dokumentům, které mají unijní instituce k dispozici“. Evropská komise původně tvrdila, že tyto dokumenty neexistují, novinářka NYT ale předložila důkazy popisující existenci výměny textových zpráv. A také komise následně ve svých odpovědích podle soudu předložila „relevantní a konzistentní důkazy“ o této výměně. „Podařilo se jim tak vyvrátit domněnku neexistence a nedisponování požadovanými dokumenty,“ uvedl soud EU.
V takové situaci se komise podle soudu nemůže omezit na pouhé konstatování, že požadované dokumenty nemá k dispozici, ale musí poskytnou věrohodné vysvětlení, které veřejnosti i soudnímu dvoru EU umožní pochopit, proč tyto dokumenty nelze nalézt. „Komise navíc dostatečně neobjasnila, zda byly požadované textové zprávy vymazány, a pokud ano, zda k vymazání došlo záměrně či automaticky, nebo zda byl mobilní telefon předsedkyně komise mezitím vyměněn,“ doplnil soud.
Pfizergate aneb podivná diplomacie. Co si psala von der Leyenová s šéfem firmy? |
„Tribunál konstatuje, že komise měla ve svém rozhodnutí podrobněji vysvětlit, že dokumenty požadovaného typu nemá k dispozici,“ uvedla ve svém prohlášení Evropská komise. Soud podle ní nezpochybňuje „registrační politiku“ unijní exekutivy týkající se přístupu k dokumentům. „Komise nyní rozhodnutí tribunálu pečlivě prostuduje a rozhodne o dalším postupu. Za tímto účelem přijme komise nové rozhodnutí, které bude obsahovat podrobnější vysvětlení,“ dodala EK s tím, že transparentnost měla pro unijní exekutivu i její šéfku vždy „zásadní význam“.
Podle bruselského deníku Politico vypovídá celá aféra zejména o transparentnosti a odpovědnosti v rámci unijních institucí a jejích představitelů. „Případ Pfizergate je nejnázornějším příkladem důsledného rozporu mezi uplatňováním transparentnosti ze strany předsedkyně EK a její rétorikou,“ citoval server Nicka Aliossu, šéfa nevládní organizace Transparency International Europe. Sama von der Leyenová se k obsahu zpráv nikdy nevyjádřila.
Leyenová léčí byrokracii. Chce odstranit úřední překážky, se kterými sama přišla |
Obhájci šéfky Evropské komise tvrdí, že v době krize udělala to, co bylo nutné - zajistila dávky vakcíny pro 27 zemí, když šlo o lidské životy. Otázkou nyní není, zda to, co uvedla do pohybu, bylo správné, nebo ne. Málokdo popírá, že sázka na dohodu o vakcínách byla obrovská - jak politicky, tak finančně, poznamenal Politico. Členské země dohodu nakonec podepsaly, ale podrobnosti nebyly nikdy plně zveřejněny.
Pfizer údajně během jednání zvýšil ceny a EU nakonec získala miliony přebytečných dávek, z nichž mnohé byly později zničeny. Některé vlády, které se zdráhaly platit za další vakcíny, byly později společností Pfizer na základě stejné dohody zažalovány.
