O návštěvě Ratcliffa, který do Moskvy zamířil jako první šéf CIA od listopadu 2021, ani Bílý dům, ani Kreml dopředu neinformovaly. Peskov dokonce ještě v úterý tvrdil, že nemá žádné informace o americkém vojenském letadle, které ten den v ruské metropoli přistálo a na jehož palubě byl Ratcliffe. Návštěvu nyní potvrdil listu The Washington Post.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s konzervativním komentátorem Beckem naznačil, že z návštěvy šéfa CIA v ruské metropoli by mohlo něco vzejít. Jeho cestu do Moskvy však označil za „polorutinní“ a dodal, že si přeje, aby skončila válka na Ukrajině. „Chtěli bychom, aby válka na Ukrajině skončila,“ řekl americký prezident a dodal, že hojně diskutovaná cesta Ratcliffa nesouvisí s Íránem ani s ruskými hrozbami vůči NATO.
Deník Financial Times uvedl, že USA minulý týden požádaly Ukrajinu, aby v pondělí, úterý a ve středu neútočila na Moskvu, Petrohrad a severní regiony Ruska, protože USA plánovaly vyslat v těchto dnech do ruského hlavního města letadlo s vysoce postaveným představitelem na palubě. Kyjev, který se už pátým rokem brání ruské agresi, s tím souhlasil.
Šéf CIA přicestoval do Moskvy na tajnou návštěvu, zdržel se jen pár hodin |
Ojedinělá cesta šéfa americké rozvědky mohla mít podle agentury AFP celou řadu důvodů. Ratcliffe mohl jednat o válce na Ukrajině, o konfliktu USA s Íránem - v době, kdy se Washington snaží získat mocné spojence pro svou strategii ekonomického nátlaku na Teherán - nebo také o výměně vězňů. Spojené státy stále požadují propuštění několika Američanů zadržovaných na ruském území.
V listopadu 2021 přicestoval na návštěvu Moskvy tehdejší ředitel CIA William Burns. Setkal se s vysoce postavenými ruskými představiteli, včetně prezidenta Putina, jehož tehdy varoval před invazí na Ukrajinu. Tu šéf Kremlu následně přesto nařídil v únoru následujícího roku.
Letos v lednu Moskvu navštívili zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, aby jednali s Putinem o ukončení ruské války proti Ukrajině. Od té doby však jednání uvázla na mrtvém bodě kvůli rozporům v zásadních otázkách a také po propuknutí americko-izraelské války proti Íránu.
