Podle informací deníku USA Today se začíná americká armáda intenzivněji připravovat na operaci na Kubě. Dva anonymní zdroje potvrdily, že Pentagon a Jižní velitelství USA (Southcom) dostaly krizové instrukce pro případ, že by Trump vydal přímý rozkaz k intervenci. Tato eskalace přichází v době, kdy administrativa stupňuje tlak na komunistickou vládu v Havaně.
Hospodářská situace na Kubě je přitom kritická. Poté, co Trumpova administrativa v lednu drasticky omezila dodávky ropy, se ostrov potýká s ochromujícími výpadky elektřiny či kolapsem dopravy.
„Mohu si dělat, co chci,“ říká Trump
Prezident Trump se k situaci vyjádřil bez servítek. Přestože se pozornost Spojených států aktuálně upírá k válečnému konfliktu v Íránu, který se prozatímně utišil příměřím, Trump prohlásil, že by pro něj bylo „ctí“ Kubu v nějaké formě ovládnout. „Ať už ji osvobodím, nebo zaberu, myslím, že si s ní můžu dělat, co chci,“ uvedl pro USA Today.
Trump přitom v polovině března uvedl, že si Kuba přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy. Washington ji podle něj buď brzy uzavře, nebo „udělá to, co považuje za nutné.“
První ropa po měsících blokády. Ruský tanker zakotvil na krizí zmítané Kubě |
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na hrozby reagoval nebývale ostře. V rozhovoru pro Newsweek potvrdil, že ostrov je připraven na případnou obranu: „Budeme bojovat. Zemřít za vlast znamená žít,“ nechal se slyšet.
Situace je o to nepřehlednější, že obě země ještě v březnu jednaly o historické ekonomické dohodě, která měla vztahy naopak rozmrazit.
Naději na diplomatické řešení však zastiňuje lednová intervence ve Venezuele, kde americké síly při bleskové operaci v Caracasu zneškodnily ochranku prezidenta Madura, složenou i z kubánských vojáků. Kubánští tajní policisté přitom hráli nemalou roli ve fungování Madurova režimu.
Budu mít tu čest získat Kubu, věří Trump. Mluvil o osvobození, více neupřesnil |
Diskuse o vojenské intervenci nejsou ve Washingtonu žádnou novinkou: na stole amerických politiků leží v různých podobách již celé dekády. Kořeny těchto plánů sahají až do roku 1959, kdy Fidel Castro se svými povstaleckými jednotkami ovládl Havanu. Následné spojenectví Kuby se Sovětským svazem a příklon ke komunismu udělaly z ostrova trvalý strategický a ideologický terč americké zahraniční politiky.
Přímý pokus o svržení režimu však historie zná pouze jeden: tím je neúspěšná invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961. Výsadek exilové skupiny „Brigade 2506“ se tehdy pokusil s podporou americké CIA svrhnout Fidela Castra, ale akce skončila do tří dnů drtivou porážkou mimo jiné kvůli podceněné přípravě.
