Maxima hodnot IQ dosáhla v Evropě generace narozená v letech 1970 až 1980, z čehož vyplývá, že od té doby hloupneme. Podle Kalvacha za to může příliš liberální výchova, rozmařilost a sebeuspokojení. „Děti se mají cepovat. Pokud rezignujeme na slušnost, úctu, solidaritu, naopak povolíme klackování, připouštíme rozklad celé společnosti.“
Co rozhoduje o výši inteligence národů?
Studie, která na žácích 8. tříd zkoumala, jak si různé národy drží úroveň inteligence, zjistila, že na jejich IQ negativně působí mimo jiné také subjektivní blahobyt, ekonomická nerovnost a politická svoboda. Čím spokojeněji se cítí a čím vyšší jsou v zemi rozdíly mezi bohatými a chudými, tím horší je stav vzdělání v 8. třídě proti očekávání z průměrného IQ daného státu. A politická svoboda panující většinou ve státech s pokročilou demokracií jde ruku v ruce se subjektivním blahobytem. Do školství plyne peněz dost, což je pozitivní, a lidé se mají dobře. Jenže ze studie vyplývá, že žáci v 8. třídě nedosáhnou tak očekávaně dobrých výsledků proti státům chudším a ukázněným, protože žijí v rozmařilosti a dekadenci. Mnozí lelkují po ulicích a barech, válejí se v příkopech pod vlivem drog, nosí otrhané šaty a záměrně se hyzdí třeba tetováním.
Že lidé nechtějí být nejchytřejší? Jednoznačně protestuji. Přece nemá smysl se kvůli přívětivé kolektivní průměrnosti omezovat ve vlastní mentální výkonnosti. Není to správné. Bylo by to srabácké!