„Všechny ty naděje a návrhy, že je třeba najít diplomatické řešení, musíme za dané situace pokládat za ukončené. Vždy jsme říkali, že jsme připraveni řešit problém na základě kompromisu. Ale to, co je přijatelné pro arménskou stranu, již není přijatelné pro Ázerbájdžán,“ uvedl Pašinjan v záznamu, který zveřejnil na internetu. Informuje agentura TASS.
Pašinjan také vyzval lid, aby se chopili zbraní, protože jedině se zbraněmi v rukou lze podle něj dosáhnout přijatelného rozuzlení konfliktu. „Náš další postup - to je boj až do konce, ve jménu práv našeho lidu. Bez ohledu na to, co se stane, musíme bojovat za práva našeho národa. Kvůli stanovisku Ázerbájdžánu to znamená především chopit se zbraní a postavit se na obranu vlasti. Při efektivní organizaci pak můžeme dosáhnout přijatelného diplomatického řešení,“ řekl šéf arménské vlády podle agentury Interfax.
Ázerbájdžán podle něj v současnosti není svolný souhlasit s ničím jiným, než s kapitulací arménských separatistů, ovládajících Náhorní Karabach. „Chápete, co by to znamenalo,“ dodal arménský ministerský předseda.
Pašinjan podle agentury AFP připustil, že situace na frontě je z hlediska arménských separatistů z Náhorního Karabachu „dosti vážná“, a vyzval představitele měst a obcí, politických stran, občanských organizací a podnikatelských kruhů k vytváření dobrovolnických jednotek, které by pomohly krajanům. „Je to buď vítězství, anebo porážka, nic jiného. Abychom vyhráli, musíme všichni vytvářet jednotky dobrovolníků,“ prohlásil s tím, že Ázerbájdžán vrhá do bitvy své poslední zálohy.
Státy se dohodly na příměří. Boje o Náhorní Karabach by měly v sobotu skončit |
Turecko nebude váhat vyslat své vojáky a poskytnout vojenskou podporu Ázerbájdžánu, pokud o to Baku požádá, uvedl turecký viceprezident Fuat Oktay v televizi. Dodal, že až dosud taková žádost nezazněla. Turecko již dříve vyjádřilo plnou solidaritu s Ázerbájdžánem a obvinilo Arménii, že okupuje ázerbájdžánské území, poznamenala agentura Reuters.
Oktay v interview také kritizoval tzv. minskou skupinu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se pod vedením Francie, Ruska a Spojených států snaží zprostředkovat jednání o urovnání konfliktu; podle tureckého viceprezidenta se snaží ponechat karabašský problém nevyřešený a politicky i vojensky podporuje Arménii.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Současné boje, které se rozpoutaly 27. září, jsou považovány za nejtěžší od 90. let minulého století a vyžádaly si již stovky mrtvých.
