Revival latinské mše, která klade důraz na obřadnost, vyvolal mezi jejími příznivci nadšení. Na internetu se záhy objevila řada stránek, které osvětlují detaily její liturgie, neboli bohoslužebného řádu.
Nejen to: oxfordští příznivci tridentské služby na konec tohoto měsíce svolali konferenci, během které zájemci z řad duchovních proberou všechna její úskalí. „Zaznamenali jsme prudký nárůst zájmu,“ tvrdí John Medlin ze Společnosti latinské mše v Anglii a Walesu.
Kroky zpět
Objevily se i hlasy naznačující, že tradicionalisté doufají v revizi druhého vatikánského koncilu (1962–1965). Tedy historicky přelomového církevního sněmu, který měl katolíky smířit nejen s moderním světem, ale i s jinými názory, vyznáními a náboženstvími. A měl katolickou církev s odvoláním na jejího zakladatele přiblížit obyčejným lidem. Jinak řečeno: církev se měla k lidem postavit čelem a oslovit je jejich jazykem.
Milan Schwarz z české pobočky hnutí Una Voce, které si stanovilo propagaci latinské mše za svůj hlavní cíl, pro agenturu ČTK zhodnotil tento papežův krok jako počátek nové etapy v církvi. Nyní se podle něj bude více hovořit o omylech pokoncilního období. „Papež začal, když ukázal, že není nenormální, pokud někdo žádá něco, co bylo před koncilem,“ uvedl Schwarz, který mimo jiné míní, že katolíci se nikdy nemohou „úplně sblížit“ s ostatními křesťany.
Mše pro elitáře?
Právě sdružení Una Voce samo odhadlo, že latinskou mši bude pravidelně navštěvovat „několik stovek intelektuálů“ z Prahy, respektive velkých měst. Právě na to její kritici poukazují nejčastěji: obvyklými stoupenci této bohoslužby jsou podle nich elitářští intelektuálové, kteří věří v katolickou výlučnost. Další stoupenci latinské mše však tuto nálepku odmítají s tím, že pro ně je tridentská služba lákavá z estetických důvodů. Zmiňují i její mystický charakter, který se jim z nové mše prý jaksi vytratil.
„Pamatuji si na latinskou mši jako dítě, byl to velmi krásný zážitek. Fakt ale je, že jsem neměla ponětí o tom, co se dělo,“ napsala na diskusních webových stránkách stanice BBC Teresa Adamsová. A patrně tak mnohým starším katolíkům promluvila z duše.
Nového trendu se ale ujali i praktičtější lidé. Vznikla například internetová prodejna pozapomenutého liturgického náčiní. „Nechci na tom vydělávat, dělám to z lásky,“ říká sedmatřicetiletý Pietro Siffi, šéf stránky www.tridentinum.cz, která věřícím i duchovním nabízí celou řadu různě půvabných předmětů. Některé kusy stojí desetitisíce eur, zatímco typický misál z roku 1962 – tedy liturgická kniha z dob, kdy latinská mše ještě zcela vládla římské církvi – je tu k mání za 250 eur (přes sedm tisíc korun).
Siffi také slíbil zřídit bezplatnou telefonní linku pro ty duchovní, kteří si nejsou jisti, zda dokážou latinskou mši vést podle všech pravidel. Zřejmě bude dlouho obsazená. „Od zavedení nových pravidel uplynuly čtyři desítky let a upřímně řečeno, jen málokterý kněz dnes ví, jak s touto mší naložit,“ uvedl pro stanici BBC John L. Allen, komentátor amerického časopisu The National Catholic Reporter. „Navíc tak docela nevěřím, že je o tuto mši takový zájem,“ dodává Allen.Podle znalců české církve existují u nás jen desítky osob, které si s ní poradí.
Spokojená nyní může být i kontroverzní Společnost svatého Pia X., která se kvůli odmítání nové bohoslužby stejně jako dalších závěrů posledního koncilu dostala do přímého a i tvrdého střetu s Vatikánem. Stoupenci exkomunikovaného Marcela Lefébvra teď triumfálně rozesílají oficiálním katolickým duchovním DVD nosiče s tridentskou mší a podrobným komentářem v osmi jazycích. Znamená to, že pravdu měl Lefébvre? Je možné, že Benediktovi XVI. tolik nezáleží na blízké spolupráci křesťanů, ale rozkol ve vlastní církvi mu snad lhostejný být nemůže.
Zády k věřícím
Tridentský koncil (1545–1563) vyrovnávající se s nástupem reformace stanovil jednotnou liturgii pro katolický svět. Podle misálu z roku 1570 slouží kněz mši až na výjimky latinsky a zády k věřícím.
Principy tzv. mše Pavla VI. přinesl Druhý vatikánský koncil (1962–1965). Bohoslužba se měla na přání koncilní většiny přiblížit věřícím: kněz ji slouží čelem k obci a v národním jazyce. Nová pravidla zveřejnil papež Pavel VI. roku 1970. Latinská mše zakázána nebyla.
Dosud schvaloval možnost sloužit latinskou mši příslušný biskup. Po červencovém rozhodnutí papeže to bude na knězi. Výjimkou jsou tři velikonoční dny (čtvrtek, pátek a sobota před nedělí zmrtvýchvstání), kdy se latinská varianta bohoslužby nepřipouští.
Zřejmě ne, pokud nebudou chtít. Vysluhování latinské mše nemá narušit běžný chod farností. Některá společenství však mohou kněze o tuto mši požádat.
Podle odhadů patří ke stoupencům latinské mše asi statisíce z miliardy katolíků. Často jde o konzervativce kritizující reformy posledního koncilu. Co se týče ČR, sami stoupenci této mše připouštějí, že k jejím pravidelným návštěvníkům bude patřit jen několik stovek intelektuálů z velkých měst. Většina zdejších biskupů se navíc k latinské mši staví rezervovaně.
