Mnozí římskokatoličtí hodnostáři - kardinálové, biskupové i kněží, rozpoutali boj za práva uprchlíků, proti kterým chtějí někteří politici zavést stále tvrdší omezení. Následují přitom příklad papeže Františka, pro kterého jsou práva přistěhovalců zásadním tématem. Zastává se jich v kázáních, projevech i při svých cestách.
Ve Spojených státech následovali mnozí biskupové jeho příklad a kritizují Trumpovu migrační politiku od chvíle jeho zvolení. Patří mezi ně například kardinál Joseph W. Tobin z Newarku, který se minulý měsíc zastal Mexičana, který bojoval proti svému deportování. Tobin při projevu narážel na Trumpova migrační nařízení, která jsou podle něj „opakem toho, co znamená být Američanem,“ připomíná jeho slova americký list.
Také arcibiskup José H. Gomez z Los Angeles, který má mexické kořeny, uvedl, že jsou pro něj práva migrantů na prvním místě. Kněží dokonce instruoval, aby ve svých farnostech rozdávali letáky v angličtině, španělštině, korejštině a vietnamštině informující o právech migrantů.
Jeden z nejbližších spojenců papeže Františka ve Spojených státech, chicagský kardinál Blase J. Cupich, zašel ještě dál. Kněží instruoval, aby v případě, že budou imigrační úředníci chtít v kostelích hledat přistěhovalce bez příkazu k domovní prohlídce, mají je odmítnout a okamžitě volat právníka arcidiecéze. Stejné instrukce poslal i katolickým školám. Podle Cupicha jde o rozhodnou, ale nikoliv extrémní reakci církve na situaci.
Reakce je podle něj v souladu s přáním papeže Františka. „Papež mi velice usnadňuje roli biskupa, protože jeho učení je jasné, a v tomto případě obzvláště jasné. On se snaží probudit svědomí lidí z celého světa,“ řekl Cupich.
Advokát migrantů
Papež je „advokátem migrantů“ už dlouhou dobu. Ostatně svou dráhu v čele Svatého stolce odstartoval v roce 2013 cestou na italskou Lampedusu, která dnes slouží jako přijímací centrum pro migranty (psali jsme zde). Při loňské návštěvě mexicko-americké hranice pak kvůli postojům vůči Mexiku kritizoval Donalda Trumpa. „Člověk, který pomýšlí jen na stavění zdí, ať už kdekoli, a ne na stavění mostů, není křesťan,“ řekl papež v odpovědi na otázku týkající se Trumpových názorů na migranty (více zde).
Papež odmítl papamobil a promluvil k imigrantům:
Ti, kteří jsou k papežovi nejblíže, však popírají, že by byl nejvyšší představitel katolické církve v přímém nepřátelství s jednotlivými politiky. „Nemyslím si, že papež vyzývá (politiky). Myslím, že vyzývá jejich fanoušky: ty, kteří je aktivně podporovali i ty, kteří pasivně dovolují jejich politiku,“ vysvětlil reverend Michael Czerny, který ve Vatikánu řeší agendu uprchlíků a migrantů a zodpovídá se přímo papeži. „Pan Trump nebo paní Le Penová nejsou jádrem problému. Jádrem problému je strach, sobectví a krátkozrakost, která motivuje lidi, aby je podporovali,“ dodal.
Tažení kněží proti populismu se neomezuje jen na Spojené státy. V Německu vydalo nedávno shromáždění biskupů prohlášení, ve kterém varovalo voliče před stranou Alternativa pro Německo. Pravicová strana totiž razí silně protiimigrační politiku.
Klín mezi katolíky
Za papežem se však nešikují zdaleka ani všichni církevní hodnostáři, natož věřící. Podle některých pozorovatelů zatahuje papež církev do politiky a jeho jednání připomíná dobu papeže Jana Pavla II, který byl v opozici proti válce v Zálivu v roce 1991 a kritizoval i americkou invazi do Iráku.
Rétorika bránící imigranty může rozdělit americké katolíky na dvě znepřátelené skupiny. Mnozí z nich totiž volili ve volbách právě Trumpa, který kroky proti imigrantům sliboval hlasitě už v kampani a jeho voliči tak dobře věděli, pro co hlasují. Jeho protimigrační dekrety je tak nemohly překvapit (více o nich zde).
Tábory amerických katolíků se štěpí z velké části podle etnika a rasy. Zatímco v loňských prezidentských volbách podpořilo šedesát procent bílých katolíků Trumpa, 67 procent hispánských katolíků bylo na straně jeho rivalky, demokratky Hillary Clintonové. Podle průzkumu think-tanku Pew Research Center se tyto skupiny lidí liší i přístupem k imigraci. Zatímco 90 procent hispánských katolíků souhlasí s tím, aby ilegální imigranti, kteří splní určitá kritéria, směli zůstat ve Spojených státech, mezi bílými katolíky zastává stejný názor jen 65 procent dotázaných.
