„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Další informace budou poskytnuty co nejdříve,“ uvedl vatikánský mluvčí v písemném prohlášení. Pak upřesnil, že se Benediktův pohřeb bude konat ve čtvrtek 5. ledna na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Povede ho papež František.
Ve dvoutisícileté historii katolické církve půjde o bezprecedentní událost, které se pravděpodobně zúčastní desítky tisíc lidí včetně hlav států.
The 95-year-old Pope Emeritus Benedict XVI passed away on Saturday at 9:34 AM in his residence at the Vatican's Mater Ecclesiae Monastery.
https://t.co/KU33x2ZI70
Zdravotní stav emeritního papeže se v posledních dnech zhoršoval. Benedikt odmítal však převoz do nemocnice, několik zdravotníků o něj proto pečovalo v Mater Ecclesiae. Vatikán sdělil, že rakev s tělem papeže bude od pondělka vystavena ve Svatopetrské bazilice.
Intelektuální osobnost a velikán víry. Osobnosti vzpomínají na Benedikta XVI. |
Vatikán disponuje detailně propracovanými pravidly, která se týkají úkonů po smrti úřadujícího papeže. Není však známo, co se bude dít poté, co zemře emeritní papež, který už svůj úřad nezastává. Po Benediktově úmrtí tak přijdou na řadu protokolární pravidla, která mohou být návodem i v případě dalších papežů, kteří se v budoucnu rozhodnou z čela církve odejít namísto toho, aby úřad zastávali až do smrti.
Pro laiky byl Benedikt XVI. papež konzervativec, pro odborníky mimořádně vzdělaný a inteligentní člověk. Svědčí o tom i jeho neobyčejně rychlá kariéra v církvi – ve 24 letech se stal docentem a knězem, v 31 profesorem, ve 49 mnichovským biskupem a v 50 kardinálem. Plynně hovořil šesti jazyky. Učil mimo jiné na univerzitách v Tübingenu a Řezně.
A přestože během druhého vatikánského koncilu v letech 1962-1965 pracoval jako konzultant arcibiskupa Josefa Fringse, který patřil k nejradikálnějším reformistům, sám Joseph Ratzinger si později pro své konzervativní postoje vysloužil přezdívky „vatikánský hlídací pes pro doktrínu víry“, „kladivo boží“ nebo „pancéřový kardinál“.
Coby prefekt Kongregace pro nauku víry, což byla velice vlivná pozice, v 80. letech veřejně kritizoval homosexualitu a svatby gayů a leseb. Odmítal také náboženský pluralismus, vysvěcování žen na kněze a umělé přerušení těhotenství.
Kardinál Ratzinger byl blízkým poradcem Jana Pavla II. a po většinu jeho pontifikátu byl považován za muže číslo dva v katolické hierarchii, hovořilo se o něm dokonce jako o jakémsi „vicepapeži“. Když 2. dubna 2005 Jan Pavel II. zemřel, byl Ratzinger považován za jednoho z preferiti, tedy z favorizovaných kandidátů, mezi kterými se konkláve rozhodovalo.
„Jeho styl, nepopiratelná intelektuální úroveň a rovněž jeho vyšší věk z něj činí jednoho z nejnadějnějších kardinálů,“ napsal o Ratzingerovi italský list La Stampa pár dnů před volbou. Bylo to velmi předvídavé.
Kardinál Joseph Ratzinger v roce 1990 při mši v německém Speyeru
Kardinál Joseph Ratzinger při setkání s Janem Pavlem II. v prosinci 2003
Habemus papam! Joseph Ratzinger byl zvolen novým papežem 19.dubna 2005
Konkláve v březnu 2005 bylo dvoudenní, černý kouř vyšel z komína nad Sixtinskou kaplí jen třikrát, po čtvrtém skrutiniu byl Ratzinger zvolen 265. pontifikem. Bylo to tři dny po jeho 78. narozeninách, stal se tak jedním z nejstarších papežů, který byl kdy do čela římskokatolické církve zvolen.
Jako papež si zvolil jméno Benedikt XVI.
Z církevní školy do Hitlerjugend
Joseph Alois Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v německém městě Marktl am Inn. Bylo to na velikonoční sobotu a ještě téhož dne byl pokřtěn. Jeho otec byl venkovský policista a rodina se kvůli tomu často stěhovala. Jednou bylo důvodem převelení to, že kritizoval nacisty. Když otec odešel do důchodu, žila rodina v Hufschlagu u bavorského města Traunstein, kde Joseph, jeho bratr Georg i sestra Maria trávili léta dospívání.
11letý Joseph Ratzinger (vlevo) s rodinou v roce 1938
Na místním gymnáziu studoval klasické jazyky, latinu a řečtinu. Ve 12 letech vstoupil do takzvaného malého semináře v Traunsteinu, což kdysi bývala v církvi školní zařízení internátního typu, z kterých pak někteří mladíci odcházeli do „velkých“ seminářů, aby se stali duchovními.
Po svých 14. narozeninách v roce 1941 byl Joseph Ratzinger zařazen do Hitlerjugend. Tehdy bylo členství povinné pro každého německého chlapce staršího 14 let. Ratzinger ve svých pamětech napsal, že se musel zapsat proti své vůli. Navíc jeho otec považoval nacismus za neslučitelný s katolickou vírou. Válku pak Josef i jeho sourozenci prožili u protiletecké služby, kam musel nastoupit v roce 1943. O rok později, když dosáhl věku vhodného pro armádu, byl odveden k neblaze proslulé Rakouské legii. „Byli to fanatičtí ideologové, kteří nás bez přestání tyranizovali,“ vzpomínal později budoucí papež.
Když se v roce 1945 na přelomu dubna a května přiblížily spojenecké jednotky, 18letý Ratzinger z armády dezertoval a vrátil se domů. Po příchodu Američanů do obce však byl rozeznán jako německý voják a internován v zajateckém táboře. Domů do Traunsteinu se vrátil až 19. června 1945. Spolu se svým bratrem Georgem pak vstoupil do semináře.
Moderní a konzervativní papež
I přes svou konzervativnost to byl právě Benedikt XVI., kdo přiblížil církev světu moderních technologií. V roce 2009 spustil novou stránku Pope2You, která nabízí aplikaci i pro Facebook. Věřící mohli také zhlédnout papežovy projevy na speciálním kanálu na YouTube.
Přitom samotný Benedikt XVI. neměl počítače ani internet v lásce, většinu svých projevů psal rukou v němčině a do kyberprostoru je převáděli jeho mladší pomocníci.
Jeho renomé poškodilo několik afér. Při návštěvě rodného Bavorska v projevu na univerzitě v Řezně v září 2006 mimo jiné citoval byzantského císaře 14. století Manuela II. Paleologa. „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem,“ opakoval papež císařovy názory. Papežova citace vyvolala četné protesty v řadě muslimských zemí. Nakonec se papež za svá slova omluvil.
V lednu 2009 římskokatolická církev vydala dekret o zrušení exkomunikace čtyř tradicionalistických biskupů. Jedním z nich byl i britský duchovní Richard Williamson, který těsně předtím v rozhlase popřel existenci plynových komor. Kritiku si Benedikt XVI. vyslechl nejen z Izraele, ale i přímo z Vatikánu. Silné emoce záležitost vyvolala také v Německu, papežově vlasti, kde jsou stále živé rány nacistické minulosti.
Přestože se papež od Williamsonových tvrzení veřejně distancoval, když vyjádřil solidaritu s Židy, izraelský hlavní rabinát pohrozil přerušením dialogu s Vatikánem.
V roce 2009 vypukl i skandál pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let (jak jim papež tvrdě vyčinil, čtěte zde). V květnu 2011 Benedikt XVI. odvolal australského biskupa, který se netajil svými názory, že by církev měla zvážit vysvěcování žen a ženatých mužů za kněze. Šlo o radikální krok v porovnání se standardním postupem Vatikánu, který obvykle neříká přímo, že zbavil funkce církevního činitele. Mnohem častěji Vatikán požádá vzpurné církevní předáky, aby rezignovali, a potom oznámí, že papež přijal jejich rezignaci.
Papežovu jménu neprospěla ani aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl odsouzen za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu.
Drazí bratři, nemám sílu...
V únoru 2013 však papež Benedikt XVI. pronesl tak překvapivá slova, že tomu svět nemohl uvěřit. Protože se cítí starý a unavený, nechce dál vést katolickou církev. V dějinách církve až do toho okamžiku odstoupil pouze jediný papež, Celestýn V., který se tak rozhodl v roce 1294 po několika měsících od svého zvolení.
Benedikt v PrazePapež strávil v září 2009 tři dny v České republice  |
„Po opakovaném zpytování vlastního svědomí jsem před Bohem došel k jistotě, že moje síly z důvodu pokročilého věku již nestačí na náležité vykonávání petrovského úřadu. Jsem si dobře vědom, že tato služba svou duchovní povahou musí být konána nejenom činy a slovy, ale neméně také utrpením a modlitbou,“ řekl Benedikt (celý jeho projev si můžete přečíst zde).
Papeže sužovala artritida a trpěl také srdeční arytmií. I když 85letý papež jasně řekl, že se úřadu vzdává kvůli vysokému věku a chatrnému zdraví, začaly se hned šířit zvěsti o „skutečných“ důvodech rezignace. Mnozí tvrdili, že Benedikta ze svatého stolce vyhnal především vyostřený mocenský boj ve Vatikánu a že poslední kapkou byl zmíněný skandál Vatileaks.
O mocenských bojích v kurii se otevřeně mluvilo už dlouho a komentátoři spekulovali, že se je Benedikt pokusil svým odchodem vyřešit. Po oznámení jeho odchodu každopádně nastaly ve Vatikánu bouřlivé časy. Po dojemném loučení se začal hledat Benediktův nástupce a 15. března se svět dozvěděl další překvapivou zprávu. Konkláve 115 kardinálů zvolilo do čela církve argentinského jezuitu Jorgeho Bergoglia, kterého nikdo ze znalců předem nezahrnul ani do širší skupiny favoritů na papežství.
Od té chvíle ve Vatikánu vedle sebe žili dva papežové. Emeritní papež Benedikt XVI. se 2. května 2013 přestěhoval do kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách a jeho nástupce František jej na místě osobně přivítal. A když se začal život churavého Benedikta chýlit ke konci, vyzval věřící k modlitbám.
Podle lidí, kteří Benedikta vídali pár týdnů před smrtí, zůstával expapežova mysl stále bystrá, jeho tělo už však bylo velmi křehké. Jedna z posledních zveřejněných fotografií bývalého papeže vznikla 1. prosince 2022, když se sešel s vítězi teologické ceny, která je podle něj pojmenovaná. Po celou dobu Ratzinger seděl a vypadal nesmírně slabý.
„Rád bych vás všechny požádal o speciální modlitbu za emeritního papeže Benedikta, který v tichosti podporuje církev. Pamatujme na něj. Je velmi nemocný a prosíme Pána, aby ho utěšoval a podporoval v tomto svědectví lásky k církvi až do konce,“ řekl František krátce po Vánocích téhož roku. Ani modlitby ale nepomohly, „konzervativní papež“ Benedikt zemřel. Bylo mu 95 let.
