„Izraelské vězení je v porovnání s Gazou pětihvězdičkový hotel,“ svěřil se reportérům listu The New York Times jednadvacetiletý Júsif Abbás. Ve vězení skončil už v letech 2008 a 2010 poté, co překonal izraelskou hranici.
V září loňského roku se o to pokusil znovu. Jednou ho však zastavily bezpečnostní síly Hamasu, podruhé telefonát snoubenky. „Přemýšlel jsem o dvou možnostech: smrt, nebo vězení. Uvažoval jsem o tom, protože můj život je plný problémů a já byl už hrozně unavený,“ vysvětlil Abbás.
Dvacetiletý Núr az-Zavaraa na rozdíl od Abbáse uspěl. Z domova zmizel 27. října poté, co se na podmínky v izraelském vězení pečlivě vyptal svého švagra, který byl zavřený šest let. Núrovi rodiče vzpomínají, že jejich syn od loňské války nemohl spát.
„Vězení je dobré, tam jsou všichni v bezpečí. Po válce byl skutečně v depresích. Cítil, že zde to není žádný život, nejsou tu peníze ani práce. V každém domě najdete někoho, kdo se pokusil přejít hranice,“ vysvětluje jeho matka Salva az-Zavaraa.
Izraelská armáda spočítala, že na hranicích od loňského září do začátku února zatkla přes devadesát Palestinců, jen v listopadu jich bylo 27. Podle deníku Haarec armáda před válkou zatkla průměrně 13 Palestinců měsíčně.
Loňská válkaIzraelská operace Ochranné ostří začala týden po nalezení tří mrtvých izraelských studentů, z jejichž smrti Izrael viní členy Hamasu. Několik izraelských mladíků z ortodoxních rodin jako odvetu uneslo a zaživa upálilo 16tiletého Palestince. Napětí v oblasti rostlo, z obou stran létaly rakety. Pozemní ofenzivu Izrael zahájil v polovině července s cílem zlikvidovat tunely Hamasu. Padesátidenní konflikt skončil příměřím 26. srpna 2014. V Pásmu Gazy zemřelo nejméně 2 138 Palestinců, většinou civilistů. Na straně Izraele přišlo o život 72 lidí, převážně vojáků. |
„Je to malý nárůst, z našeho pohledu to ale nic nemění. Na každé porušení hranic stále pohlížíme jako na potenciální teroristický útok. Vždy se může objevit jedinec, který překročí hranice se zbraní, granátem či sebevražedným opaskem,“ řekl mluvčí izraelské armády Peter Lerner.
Vězení pod širým nebem
Palestince po zatčení nečeká hned teplá strava a komfortní lůžko v izraelské věznici. Nejdřív absolvují výslech, během kterého se jich Izraelci ptají, zda je poslal Hamas, jak útěk plánovali, co zamýšleli dělat v Izraeli a zajímá je i situace v Gaze. Když se propuštění vězni po několika měsících vrátí do Gazy, musejí se pro změnu zpovídat Hamasu, který se zajímá o to, co řekli Izraelcům.
Do izraelského vězení žene mladé Palestince především zoufalství. Situace v Gaze se ani půl roku po příměří (více o něm zde) nelepší a místní palestinské území popisují jako „vězení pod širým nebem“. Izrael pouští přes hranice pouze vybrané pacienty a obchodníky, oko přimhouří i ve vybraných humanitárních případech. Také přechod do Egypta je od skočení války uzavřen.
Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA) musela svůj program na obnovu zničeného pásma zastavit, protože ze slíbených miliard obdržela jen něco přes sto milionů dolarů. Loni v říjnu po uzavření příměří se v Káhiře konala dárcovská konference, jejíž účastníci slíbili na obnovu palestinského území více než pět miliard dolarů (více zde). „Do Gazy nedorazilo téměř nic,“ posteskli si později představitelé agentury.
Peníze nejsou jediný problém, Palestinci se kvůli izraelské blokádě potýkají i s nedostatkem stavebního materiálu. Židovský stát sice povolil dodávku stavebních materiálů na opravu sta tisíc poničených domů, stále však pečlivě sleduje, co do Gazy proudí. Obává se, že Hamas z cementu a tyčí do železobetonu nestaví domy, ale tunely a bunkry.
Pytel cementu v Gaze stojí asi 25 dolarů (asi 600 korun), což je asi čtyřikrát více než v Izraeli. Systém distribuce stavebního materiálu navíc komplikuje rozbujelá korupce (více čtěte zde).
OSN vypočítala, že pokud by měla Gaza za tři roky vypadat jako před válkou, bylo by potřeba 735 nákladních vozů se stavebním materiálem denně. Během loňského prosinci však do pásma dorazilo celkem 2 259 kamionů se stavebním materiálem.
Hamas se chystá na další válku
Během loňské války bylo podle UNRWA zničeno přibližně sto tisíc bytových jednotek. Tisíce Palestinců, jejichž domy zničily izraelské bomby, dodnes žijí v troskách svých domovů, školách a improvizovaných přístřešcích. Mezi rozbombardovanými domy každý večer vzplanou stovky ohňů, u nichž se prokřehlí lidé snaží zahřát.
V lednu Gazu zasáhly zimní bouře a tuhé mrazy, které si vyžádaly další oběti. Své o tom ví i žena, která se svojí rodinou žije v bývalém chlívku. V noci, kdy zemřela její čtyřicetidenní dcera, pršelo a do domku se dostala voda. „Byla silná bouřka. Všichni jsme byli promočení, ale některým se podařilo usnout. Dcerka se třásla. Její malé tělíčko bylo ledové jako led. Vzali jsme ji do nemocnice, ale lékař nám později oznámil, že je mrtvá,“ vzpomíná matka mrtvého dítěte.
Záplavy v GazePásmo Gazy zasáhla v posledních dnech velká voda, které zaplavila nejméně 80 domů. Desítky rodin se musely evakuovat. V minulém týdnu celou oblast zasáhla silná bouře, v Gaze pršelo a déšť namrzal. V Izraeli napadly i desítky centimetrů sněhu (více zde). |
Domy, které zůstaly obyvatelné, mají problémy s dodávkami vody a elektrické energie. Výpadky proudu jsou na denním pořádku, v průměru nefunguje 18 hodin denně. Devadesát procent vody v Gaze se nedá pít, napsal ředitel UNRWA Chris Gunness pro list The Guardian.
„Po každé válce říkáme, že už to nemůže být horší. Nyní je to ale nejhorší,“ tvrdí Omar Šaban, respektovaný ekonom z Gazy, a pokračuje: „Není tady žádný náznak života, obchodu, dovozu, vývozu, obnovy. Pomoc? Mrtvá. Nepřeháním, když říkám svým přátelům v zahraničí, že Gaza se může brzy zhroutit.“
Lídr Izraelské strany práce Izák Herzog počátkem února upozornil, že Gaza je „sud prachu, který může každou minutu explodovat“. Uvedl, že výměnou za demilitarizaci Gaza potřebuje „malý Marshallův plán“.
Hnutí Hamas se však odmítá své nadvlády vzdát a podle mnoha analytiků se už nyní připravuje na další válku. Ozbrojené křídlo Hamasu v lednu uspořádalo výcvikové tábory pro 17 tisíc mladíků, kteří trénovali střelbu z kalašnikovů, pohyb v boji a základy první pomoci, píše list The Washington Post.
Zatímco na výcvik nových bojovníků peníze jsou, zaměstnanci civilních úřadů, které má Hamas platit, na svou výplatu čekali marně. Izraelská tajná služba se domnívá, že Hamas vyrábí rakety „tak rychle, jak může“ a námořnictvo zachytilo pokusy o pašování vojenského materiálu z Egypta po moři.
