Poslední volby se konaly v roce 2006 a nečekaně v nich zvítězil Hamás, píše AFP. Už dlouho se mluví o nových volbách, parlament však stále připomíná místo duchů. Na parkovišti pro stovky automobilů jich dopoledne stojí pár desítek. Hlavní vchod je zavřený a střeží ho jediný policista. Dovnitř se dá vejít zadními a napůl rozbitými dveřmi.
Sedadla hlavní zasedací místnosti pokrývá prach, do schránek listonoš stále ukládá poštu pro poslance, ale některé jsou přeplněny k prasknutí, protože ji nikdo už roky nevyzvedl.
Budova byla otevřena v roce 2004, za palestinského protiizraelského povstání a v době, kdy Izrael nepovoloval tehdejšímu palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi opouštět jeho nedaleké sídlo v Ramalláhu. O dva roky později se konaly volby a rok po nich se Hamás, po vítězném bratrovražedném boji proti Fatahu, ujal vlády nad jedním z palestinských území, Pásmem Gazy.
V atmosféře otevřeného nepřátelství mezi poslanci bylo jednání parlamentu přerušeno. Většina poslanců přestala do svých úřadů docházet, i když dodnes pobírají plat, který činí asi 3 000 dolarů (68 tisíc korun) měsíčně. Jeden ze zaměstnanců PLC Raša Kavás řekl, že ačkoli 120 poslanců stále dostává plat, nemají pro koho pracovat.
Hamas se usmířil s Fatahem, budoucnost jeho milicí zůstává otázkou |
Parlament dodnes plní některé ze svých oficiálních funkcí, k nimž patří koordinace práce s parlamenty jiných zemí. Někdy se konají jednání u kulatého stolu a občas i studentské návštěvy. „Po zastavení práce parlamentu v roce 2007 pracujeme prostřednictvím výborů, ale v nepravidelném rytmu,“ sdělil Ahmad abú Dajja, který organizuje práci výborů.
Další ze zaměstnanců přiznává, že nejčastěji se v parlamentu neděje vůbec nic. Pracovní doba stanovená původně od 08:00 do 15:00, je teď „přizpůsobivá“. „Jsme rádi, když se něco děje, máme pak dojem, že se znovu pracuje,“ přiznává Kavás.
Místo parlamentu Abbásovy dekrety
Od posledního parlamentního jednání vládne Arafatův nástupce Mahmúd Abbás s pomocí dekretů. Vydává zákony, které však nemají dopad na Pásmo Gazy. „Je to vratký politický řád. V legislativním systému jsou od roku 2006 mezery, což výkonné moci umožňuje naplno kontrolovat legislativní a dokonce i právní systém,“ tvrdí Árif Džafál, ředitel organizace, která se zabývá pozorováním stavu demokracie a voleb v arabském světě.
Abbás koncem roku 2018 řekl, že je připraven parlament rozpustit a vypsat nové volby. Jenže jeho záměr komplikují spory mezi Fatahem a Hamásem, tedy mezi Západním břehem Jordánu a Pásmem Gazy. A kromě toho i status východního Jeruzaléma.
Hamás několikrát vyzval Abbáse, aby určil datum voleb, avšak Abbás má podmínku: Izrael musí zaručit, že hlasovat budou moci i Palestinci z východního Jeruzaléma. Izrael tuto část města obsadil ze války v roce 1967 a později anektoval, což většina zemí neuznává. Bez dohody s Izraelem není možné zaručit Palestincům z východního Jeruzaléma účast ve volbách.
Ti, kdo v parlamentu ještě pracují, doufají, že se tentokrát podaří obnovit smysl jeho existence a patovou situaci vyřešit. „Vidíme, že politická vůle zorganizovat volby a obnovit práci zákonodárné rady je silnější než kdykoli předtím,“ řekl abú Dajja.
