Íránská delegace s vysoce postavenými představiteli, včetně předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa či ministra zahraničí Abbáse Arakčího, do pákistánské metropole přicestovala v pátek večer SELČ. Americká delegace složená z viceprezidenta J.D. Vance, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a prezidentova zetě Jareda Kushnera přiletěla v sobotu nad ránem.
Obě delegace v sobotu dopoledne samostatně jednaly s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, žádné zprávy o závěrech ze setkání ale nebyly zveřejněny. Pákistán zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, které začalo platit v noci na středu a které má trvat dva týdny. Přichází šest týdnů poté, co Izrael a USA 28. února zahájily válku proti Íránu.
Teherán podmiňuje vyjednávání o míru uvolněním zmrazených íránských aktiv a příměřím v Libanonu. Reuters v sobotu podle vysokého íránského představitele napsal, že USA uvolnily íránská aktiva v Kataru a dalších zahraničních bankách, což ale později popřel nejmenovaný americký činitel.
Libanonské proíránské hnutí Hizballáh útočí od března na Izrael, který v odvetě provádí údery na pozice členů této militantní skupiny. Zatímco Pákistán a Írán tvrdí, že se ve středu dojednané příměří vztahuje i na Libanon, Izrael a USA to odmítají.
Íránská státní televize uvedla, že dnešní (sobotní) jednání začala poté, co byly splněny podmínky Íránu, včetně snížení počtu izraelských úderů v Libanonu, a poté, co se íránští a američtí činitelé zvlášť setkali s pákistánským premiérem Šarífem.
„Nemohu říct, zda sedí ve stejné místnosti nebo v oddělených místnostech, ale jednání začala a vyvíjejí se dobře,“ řekl agentuře AP informovaný pákistánský zdroj. Bílý dům ale později podle agentury AP uvedl, že se jedná o přímé rozhovory.
Íránská agentura Tasním označila otázku Hormuzského průlivu za jednu z hlavních neshod. Podle íránské agentury jednání pokračují, přestože Spojené státy mají „přemrštěné nároky“ a Írán usiluje o zachování svých vojenských zisků. Íránská státní televize uvedla, že rozhovory budou pokračovat v sobotu večer s tím, že to bude třetí kolo jednání.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním prohlášení uvedl, že nebýt toho, že Izrael za poslední rok dvakrát zaútočil na Írán, dnes by již Teherán mohl mít jadernou zbraň, píše server The Times of Israel (ToI). Podle Netanjahua byl íránský raketový a jaderný program nyní zničen. Pokud jde o Libanon vyjádřil Netanjahu zájem o mírovou dohodu, která „vydrží po generace“. „Libanon se na nás obrátil s žádostí o zahájení přímých jednání (...) Stanovil jsem dvě podmínky: chceme odzbrojení Hizballáhu a chceme skutečnou mírovou dohodu, která vydrží po celé generace,“ řekl.
Libanon a Izrael zahájí v USA jednání o příměří
Příští týden se zároveň ve Washingtonu uskuteční jednání mezi Libanonem a Izraelem o příměří ve válce mezi Izraelem a hnutím Hizballáh a o zahájení mírových jednání mezi oběma sousedními zeměmi, uvedla libanonská prezidentská kancelář.
V pátek večer se uskutečnil telefonát mezi libanonským a izraelským velvyslancem ve Washingtonu a americkým velvyslancem v Libanonu, který se v té době nacházel ve Spojených státech, uvádí se v prohlášení. Strany se při hovoru dohodly, že první schůzka se uskuteční příští úterý na americkém ministerstvu zahraničí.
Izraelský velvyslanec v USA upřesnil, že Izrael odmítl jednat o příměří s Hizballáhem. Souhlasil ale, že v úterý zahájí formální mírová jednání s libanonskou vládou.
Cílem jednání bude projednat vyhlášení příměří a stanovení termínu zahájení mírových jednání mezi Libanonem a Izraelem pod záštitou Spojených států.
Příměří v troskách. Zhrzený Izrael válku potřebuje, v Libanonu rozpoutal peklo |
Libanonský prezident Joseph Aún opakovaně vyjádřil ochotu k přímým rozhovorům s Izraelem od doby, kdy Hizballáh 2. března vtáhl Libanon do války na Blízkém východě raketovými útoky na Izrael, kterými se rozhodl podpořit svého spojence - Írán. To vyvolalo masivní izraelské údery a pozemní invazi.
Podle libanonských úřadů v zemi od 2. března, kdy začala současná válka mezi Izraelem a hnutím Hizballáh, zahynulo více než 1950 lidí. Zraněných je 6303.
