"Tento materiál určitě poskytuje dostatečnou základnu pro vznesení obžaloby u soudu," řekl Chán. Dodal, že americké důkazy se vztahují také k útokům, které byly provedeny před 11. zářím. Podrobnosti nesdělil. VÁLKA PROTI TERORU
Jeden z teroristů se podílel i na dalších atentátech
(shrnutí)
Blair na mimořádném zasedání britského parlamentu rovněž uvedl, že jeden z teroristů sehrál klíčovou roli při atentátech na ambasády USA ve východní Africe a na americký křižník USS Cole v Jemenu.
Máme rovněž důkazy o působení únosců v teroristických výcvikových táborech a organizacích bin Ládina, řekl britský premiér. Část důkazů, které je možné zveřejnit, předložil parlamentu v písemné formě.
Krátce před útokem sdělil bin Ládin svým společníkům, že připravuje velkou operaci proti Americe. Řadě jeho lidí bylo řečeno, aby se vrátili do Afghánistánu, protože se připravuje na 11. září akce, pravil Blair. Zdůraznil, že nejdůležitější je skutečnost, že jeden z bin Ládinových blízkých společníků jasně řekl, že se na plánování útoků podílel, a přiznal podíl Al-Kajdy. Co žádají USA od NATO - zlepšení výměny špionážních informací o terorismu a silnější spolupráci jejich výzvědných služeb
NATO schválilo požadavky Američanů
- poskytnutí pomoci spojencům i jiným státům, které teroristé ohrožují nebo mohou ohrozit
- posílení ochrany objektů a zařízení USA i dalších spojenců na území každé členské země
- povolení přeletů bojových letadel přes vlastní území
- volný přístup k přístavům a letištím na území států NATO pro operace proti terorismu a k doplňování paliva
- vyslání části stálých námořních sil NATO do východního Středomoří
- nasazení letadel včasné výstrahy AWACS pro operace proti teroristům
- doplnění sil NATO na Balkáně po stažení jednotek, potřebných pro protiteroristické tažení
Severoatlantická aliance schválila seznam požadavků, které jí ve středu předložily USA. NATO je nyní plně ve hře, v politickém i vojenském smyslu, poznamenal jeden západní představitel aliance.
Oficiální představitel NATO zdůraznil, že aliance z bezpečnostních důvodů neupřesní všechny požadavky Američanů, ani konečnou nabídku členských zemí a nebude se ani vyjadřovat ke spekulacím o tomto tématu.
Blair zamíří v pátek do Pákistánu
V regionu zatím pokračují horlivé diplomatické aktivity. Šéf Pentagonu Rumsfeld jedná v Ománu a v Egyptě, a později odjede do Uzbekistánu. Do oblasti míří i britský premiér Tony Blair, který odjíždí do Moskvy a v pátek navštíví Pákistán.
Pozorovatelé se shodují, že USA nepodniknou útok dříve, než oba státníci oblast opustí. Odhadují, že úder by mohl nastat někdy mezi 8. říjnem a polovinou listopadu. Podobný názor vyslovil i český prezident Václav Havel. K úderu nedojde dříve, než Rumsfeld odjede z oblasti, řekl.
USA jdou po bin Ládinovi už několik let
Spojené státy se již tři roky marně pokoušejí bin Ládina polapit nebo zabít. V roce 1999 CIA vyškolila a vyzbrojila 60 pákistánských výsadkařů, jejichž cílem bylo vstoupit na území Afghánistánu a bin Ládina zajmout nebo zabít. Potvrdili to američtí představitelé pro CNN.
Na plánu spolupracoval bývalý pákistánský premiér Naváz Šaríf, ale po převratu Parvíze Mušarafa z plánu sešlo. V případě realizace plánu byla Clintonova vláda ochotna zrušit vůči Pákistánu ekonomické sankce.
STŘEDA
USA požádaly NATO o pomoc
Poprvé od útoků na New York a Washington požádaly USA státy Severoatlantické aliance o pomoc. Washington předložil NATO seznam specifických žádostí o pomoc. "Soupis operativních opatření nyní spojenci posuzují," řekl mluvčí aliance Yves Brodeur s tím, že špičky NATO jednají i o vojenské podpoře Spojených států v boji proti terorismu. Obsah seznamu však mluvčí neprozradil.
"Nějaké formální požadavky tam byly, ale nemluvíme o nich, alespoň ne teď," potvrdil velvyslanec České republiky při NATO Karel Kovanda.
Zdroj blízký alianci upřesnil, že americké požadavky byly spíše obecné typu poskytnutí leteckých základen a podobně.
Informoval také, že náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz minulý týden v Bruselu naznačil, že Spojené státy zvažují možnost stáhnout pro odvetnou akci proti teroristům některé své jednotky z Balkánu. Evropané by podle Wolfowitze usnadnili tento krok vysláním dalších vlastních jednotek na Balkán.
Aliance jako taková příliš kolektivních prostředků nemá - disponuje radarovými letouny AWACS, infrastrukturami typu ropovodů a také společnou velitelskou strukturou a plánovací kapacitou. Ovšem vojenské jednotky či technika, jež jsou normálně v členských státech vyčleněny pro NATO a nabídnuty pro určitou operaci, se také stávají prostředky NATO.
Spojené státy pouštějí důkazy o Ládinovi do světa
Mluvčí aliance Brodeur rovněž zdůraznil, že nebyl stanoven žádný termín, do kterého by spojenci měli USA na předložený seznam odpovědět. "Spojenci v NATO seznam posoudí a mají volnou ruku v tom, co nabídnou," dodal Brodeur.
USA mezitím předkládají důkazy o bin Ládinově podílu na teroristických útocích z 11. září dalším zemím. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld přiletěl do Saúdské Arábie. Ta bude první zastávkou jeho několikadenní cesty, při níž navštíví také Omán, Egypt a Uzbekistán. Cílem jeho mise je upevnit vojenskou i diplomatickou alianci proti terorismu.
Volí právě ty, od nichž očekávají pomoc s případným úderem na Ládinovy základny v Afghánistánu. Po zemích NATO Amerika důkazy ukázala i Pákistánu a dalším muslimským zemím. Na Blízký východ kvůli tomu vyrazili agenti FBI. Podle prvních informací obdrželo důkazy o bin Ládinově vině i Rusko.
S důkazy se seznámil i Havel
Šéf NATO George Robertson v úterý důkazy označil za nezvratné. Stejný postoj zaujaly všechny členské země včetně České republiky.
S důkazy, které usvědčují bin Ládina ze zorganizování nedávných teroristických útoků na americká města, se podrobně seznámil i český prezident Václav Havel. Na Pražský hrad mu je přinesl velvyslanec USA v Česku Craig Stapleton.
"Přestože jsou to důkazy velmi složité, protože také činnost organizace Al-Káida je velmi složitá, nepochybuji o tom, že to jsou skutečné důkazy," řekl dnes Havel novinářům na neformálním setkání.
Americký velvyslanec mu, jak uvedl, přinesl na Hrad ukázat "tlustou knížečku". Prezident přiznal, že ji celou nečetl. "Seznámil jsem se s jejím hlavním obsahem," uvedl.
Důkazy zkoumá i Pákistán
Důkazy začal zkoumat i Pákistán. "Dnes jsme dostali jistý materiál, který studujeme," potvrdil mluvčí ministerstva.
Země přislíbila, že bude spolupracovat se Spojenými státy v jejich válce proti terorismu, avšak požádal o důkazy o podílu bin Ládina na útocích v USA, než budou odvetné údery zahájeny.
Důkazy dostanou i muslimské země
Agenti FBI se také rozjeli do muslimských zemí na Blízkém východě. Jejich úkolem je s pomocí důkazů o bin Ládinově vině přesvědčit tyto země, aby Americe pomohli najít nejhledanějšího muže světa.
Agentura Interfax citovala velvyslance USA v Rusku Alexandra Vershbowa, podle něhož Rusko obdrželo od Spojených států důkazy o účasti Usámy bin Ládina na teroristických útocích proti USA. Poradce ruského prezidenta Sergej Jastržembskij v úterý vyjádřil naději, že informace, které USA poskytly svým spojencům v anglicky mluvících zemích, Velké Británii, Austrálii a také Japonsku, které svědčí o účasti bin Ládina na útocích 11. září, budou poskytnuty také Rusku.
Taliban vyhrožuje, USA sčítají spojence
V Afghánistánu roste napětí. Zatímco tamní opozice tvrdí, že do jejich řad chce přeběhnout na 10 tisíc talibanských vojáků a desítky velitelů, Taliban hrozí smrtí každému, kdo by opozici podpořil. USA stupňují diplomatické snahy, aby pro svoji vojenskou ofenzivu proti teroristické síti bin Ládina získali další spojence. Americký ministr obrany Rumsfeld odjel na Blízký východ, kde jedná se Saúdskou Arábií. Postupně navštíví i Omán, Egypt a Uzbekistán.
Duchovní vůdce Talibanu mulla Muhammad Umar vystoupil s projevem v kandahárském rádiu. Od 11. září je to jeho už páté veřejné vystoupení. Umar, který nikdy nebyl natočen kamerou, před tím promlouval k afhánskému lidu jen velmi zřídka.
V projevu zdůraznil, že Afghánci si mají hledět svého náboženství a nesmějí nechat Spojené státy, aby se vměšovaly do jejich záležitostí a zničily islám. "Myslíte si, že král bude zatýkat křesťanské konvertity, jako to děláme my? Myslíte si, že král bude hájit naši víru v Alláha?, varoval před opětovným nástupem afghánského monarchy Zahira šáha. Zároveň krále obvinil z pozvání komunistických okupantů do země, což podle něho vyústilo jenom ve smrt dvou milionů Afghánců.
Vůdce afhánské Severního spojenectví Abdulláh mezitím řekl, že opozice obdrží vojenskou pomoc od Ruska i Íránu.
ÚTERÝ
Blair dal Talibanu ultimátum
Vydejte bin Ládina, nebo se vzdejte, vzkázal v úterý britský premiér Tony Blair afghánskému Talibanu. Čelíte cílenému vojenskému úderu, prohlásil. Blairovo poselství následovalo krátce poté, co USA předložily NATO důkazy o bin Ládinově podílu v zářijových teroristických útocích a aliance proto rozhodla, že platí článek 5 o vzájemné pomoci členských zemí v případě napadení jedné z nich.
Blair řekl, že čas k vyjednávání a ultimáta vypršela a že proti Ládinovým teroristům bude podniknuta přesná a přiměřená akce. Jejím cílem bude zlikvidovat jejich vojenský aparát, odříznout je od financí a udeřit na jejich jednotky, nikoli civilisty.
"Tohle je bitva s jediným možným výsledkem - a tím je naše, nikoli jejich vítězství," prohlásil Blair.
Taliban: Usámu nevydáme, ale chceme vyjednávat
Vyslanec afghánského vládního hnutí Taliban v Pákistánu Abdul Salám Zaíf zopakoval, že jeho vláda nemůže bin Ládina vydat.
Taliban chce pádné důkazy o jeho podílu na teroristickém útoku v New Yorku a ve Washingtonu. Hnutí je ale podle Zaífa připraveno se Spojenými státy vyjednávat.
USA: Budeme jednat, kdy uznáme za vhodné
Americký prezident Bush uvedl, že Spojené státy nemají v úmyslu dávat Talibanu časový limit pro vydání bin Ládina, ani pro zahájení případné odvetné vojenské akce. Budeme jednat, kdy uznáme za vhodné, řekl Bush ve Washingtonu po setkání s vedoucími představiteli Kongresu.
Americký ministr obrany Rumsfeld odmítl mluvit o načasovanosti vojenského úderu, ale uvedl, že Washington i jeho spojenci se budou snažit chránit afghánské civilisty, kteří už tak trpí v dlouholeté občanské válce v zemi. USA a ostatní udělají vše, co je v lidských silách, aby vše, co budeme dělat kolem Talibanu a Al-Kaidy, bralo ohled na obtíže, jimiž Afghánci procházejí, uvedl ministr.
NATO: Máme důkazy o bin Ládinovi
Důkazy proti bin Ládinovi zná i Česko
České ministerstvo zahraničí má podle svého mluvčího Aleše Pospíšila zprávy o důkazech, které usvědčují Usámu bin Ládina z teroristických útoků na USA.
"Výsledky pátrání jasně ukazují na roli teroristické organizace Al-Káida v zářijových útocích a na propojení této organizace s Talibánem (afghánské vládní hnutí). Je známo, že osoby, které tyto útoky spáchaly, byly součástí celosvětové teroristické sítě Al-Káida vedené Usámou bin Ládinem a chráněné Talibánem," uvádí tiskový odbor ministerstva zahraničí ve svém prohlášení.
"Dospěli jsme k tomuto závěru na základě zpravodajských informací, které dostáváme vně i zevnitř NATO," komentoval pro iDNES prohlášení mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil, který je v těchto dnech ve Washingtonu.
"Je jasné, že všechny cesty vedou k Al-Kaidě a ukazují na Usámu bin Ládina, že byl do útoků zapojen," řekl v úterý generální tajemník aliance George Robertson po setkání s americkým protiteroristickým koordinátorem Frankem Taylorem.
Na základě Taylorových informací se spojenci rozhodli, že útok byl řízen ze zahraničí. Lze tedy použít článek pět Washingtonské smlouvy, ve kterém se hovoří o vzájemné obraně a o pomoci členů aliance.
"V tomto momentě nehodláme diskutovat o tom, jaké konkrétní kroky NATO podnikne," vysvětlil Robertson s tím, že by to bylo předčasné. "Spojené státy vše stále zvažují a až budou mít jasnou představu, obrátí se na nás," dodal.
Předpokládá se ale, že v první řadě půjde o logistickou pomoc, zejména o poskytnutí letových drah a zařízení pro přesun amerických sil do oblasti Afghánistánu. Už nyní probíhá intenzivní zpravodajská spolupráce a výměna informací mezi Evropou a USA.
Tvrdík: Útok na USA je i útok na Česko
České ministerstvo zahraničí se ztotožnilo s postojem Severoatlantické aliance, která se rozhodla použít v reakci na teroristické útoky proti USA 11. září článku pět Washingtonské smlouvy.
S postojem NATO souhlasí i ministerstvo obrany. "Znamená to, že ode dneška je útok na USA útokem na Českou republiku," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík ve zpravodajství TV Prima.
Česká republika je podle ministerstva zahraničí připravena poskytnout USA při plnění článku pět a v souladu s ústavním pořádkem veškerou pomoc, o kterou bude požádána, včetně vojenské.
Článku 5 využívá NATO poprvé
USA ihned po atentátech označily bin Ládina za podezřelého číslo jedna. Aliance posléze dala najevo, že je připravena aktivovat článek pět, jestliže Američané dokáží, že útoky byly řízeny zvenčí.
Je to poprvé za 52 let dějin NATO, kdy byl uveden v platnost článek 5 o vzájemné
pomoci, který byl původně určen pro obranu před agresí z Východu v dobách Studené války.
 Pákistánec líbá podobiznu Úsámy bin Ládina během protalibanského shromáždění, 2. října 2001 |
