Ve světě čím dál oblíbenější lék na pokažené sousedské vztahy - betonová zeď či plot z ostnatých drátů - je nyní aplikován na hranicích mezi Pákistánem a Afghánistánem. Islámábád do drátěné bariéry investuje i přesto, že tyto kontroverzní stavby ne vždy přinesou úlevu.
Nenechal se zviklat ani tím, že politici v Kábulu se kvůli nápadu čertí. Pákistánští vůdci usoudili, že obdobně opancéřovaná hranice s Indií, jejich regionálním jaderným rivalem, se osvědčila a že nastal ten pravý čas na využití stejné metody i na afghánské hranici.
Ta je dosud značně porézní a daleko méně kontrolovaná. Navíc stále rozporovaná. Na severu, kde etničtí Paštuni obývají obě strany hranice, již narýsovali britští koloniální vládci v roce 1896 (konkrétně tajemník ministerstva zahraničí vlády tehdejší Britské Indie Mortimer Durand, podle něhož je linie pojmenována), trvají Afghánci na tom, že „skutečná“ hranice leží o dost hlouběji v dnešním Pákistánu.
Ale nedosti na tom. Kábul dlouho vinil pákistánské úřady, že jsou příliš benevolentní a umožňují islamistickým skupinám volně přecházet hranici. Proklouznou z pákistánských kmenových území, zaútočí a rychle ustoupí zpátky.
Co dokáže plot
Právě těmto podezřením (jež byla mnohdy tvrdou realitou, zejména za časů al-Káidy Usámy bin Ládina, ale i později) chce nyní Pákistán učinit přítrž. Pomocí ocelových tyčí, napnutých kotoučů ostnatého drátu a nových hraničních pevností.
Počátkem tohoto týdne Islámábád dlouho odkládaný plán spustil. Pákistánští vojenští představitelé oznámili, že současně s budováním plotu hodlají posílit bezpečnostní opatření po celé hranici a celý projekt postupně rozšiřovat od severu k jihu.
Za ambiciózním nápadem, který v hornatých oblastech nutně narazí na řadu potíží, se skrývá i „ideový“ záměr. Výstavba plotu má vyslat hmatatelný signál do Kábulu a možná ještě spíše do Washingtonu, že Pákistán se cítí spíše obětí než pachatelem přeshraničního terorismu. Vybudování plotu, jak tvrdí vojenští činitelé, je jediným způsobem, jak se často vyslovovaných podezření zbavit. Mimo jiné, samozřejmě. Jde také o tvrdé drogy a pašování obecně.
Kdo je vlastně na vině?
Afghánské úřady nicméně nová opatření tvrdě odmítají a míní, že jde o pouhý alibismus.
Tvrdí, že naruší běžnou a potřebnou přeshraniční dopravu a komunity na obou stranách tak budou nespravedlivě potrestány. Ale především - podle nich ani plot nezabrání přecházení militantních skupin, které navíc podle Afghánců podporují pákistánské tajné služby.
Obě země se dlouhodobě vzájemně obviňují, že zavírají oči před operacemi islamistických organizací z druhé strany hranice, či dokonce tolerují na svém území jejich tábory. Plot, pokud by fungoval, by teoreticky mohl tyto rozmíšky ukončit. Zatím však mezi Afghánci a Pákistánci spíše přilévá oleje do ohně.
