Deník The Sun začínal v první polovině šedesátých let jako levicově orientovaný list zaměřený na britské dělnictvo. Jenže uplynulo jen pět let od jeho založení a potácel se v těžkých problémech: náklad se propadl ze 3,5 milionu kusů denně na 800 tisíc a roční ztráta dosahovala dvou milionů liber.
 |
Kolabující list zachránil australský mediální magnát Rupert Murdoch, který právě expandoval do Spojeného království. Z nudného levicového deníku udělal tvrdý bulvár s agresivními titulky a „šokantními“ zprávami, první číslo řešilo milostný život prince Charlese. Murdoch nijak netajil, že pro něj je hlavním měřítkem kvality novin počet prodaných výtisků.
Na první narozeniny nové verze The Sun se zrodil bezprecedentní nápad, jak předehnat konkurenci. Britský bulvár jako Daily Mirror sice publikoval obrázky žen ve spodním prádle, ale vždy se tvářil, že jde o součást módního marketingu. The Sun se rozhodl ukázat ženy vyzývavé, svůdné – a hlavně nahé.
Okolnosti zrodu legendární strany 3 nejsou zcela jasné. Podle jedné verze první nahotinku nechal otisknout šéfredaktor Larry Lamb v době, kdy byl Murdoch mimo Británii, a majitel deníku na novinku reagoval zuřivě. Když ale viděl, že prodaný náklad vyskočil z 1,5 milionu výtisků na 2,1 milionu, uklidnil se.
Druhá verze praví, že s nápadem na šéfredakci přišel umělecký ředitel a Lamb jeho nápad zavrhl s tím, že vyzývavé fotky čtenáře spíš odradí. Murdoch naopak řekl, že se mu to líbí, a prosadil si, aby na třetí stránce vždy na čtenáře pomrkávaly modelky nahoře bez.
Ať už to byl nápad kohokoliv, jedno je jisté. První dívkou, která na stránkách deníku odhalila své poprsí, byla Stephanie Rahnová. Deník její fotku v Evině rouše čtenářům vysvětlil těmito slovy:
Čas od času se najde nějaký dobře situovaný kritik a prohlásí, že The Sun je posedlý sexem. Posedlý ale není The Sun, nýbrž kritici. The Sun má rád většinu svých čtenářů. Má rád hezké dívky. A pokud jsou tak hezké jako dnešní třicetiletá Stephanie Rahnová, koho zajímá, jestli jsou oblečené, nebo ne?
Ona byla první. Stephanie Khanová v roce 1970 odstartovala tradici nahých modelek na třetí straně bulváru The Sun.
Rahnová se ve skutečnosti jmenovala Khanová (narodila se tři roky po válce v Singapuru, otec byl Ind), ale editor popletl její příjmení. „Kdybych se pokusila být dívkou strany tři dnes, myslím, že by mě odmítli. Dnešní dívky jsou tak krásné,“ prohlásila na stará kolena dáma, která si v sedmdesátých letech vyzkoušela pěveckou kariéru a objevila se i v jedné komedii Mela Brookse.
Její snímek tehdy pořídil Beverley Goodway, sedmadvacetiletý fotograf, který k bulváru sběhl z medicíny. Modelky pro stranu číslo tři fotil dalších třiatřicet let. „Musím být jeden z mála mužů, který může upřímně říct, že viděl více nahých žen, než kolik měl teplých večeří,“ prohlásil s tím, že na jeho místě by nejspíš chtěl být každý muž na světě.
Proč někomu vadí, že holky ukazují prsa, když se díky tomu vymaní z chudoby a zabezpečí rodinu?
Goodway rád zdůrazňoval, že se k modelkám vždy choval zcela profesionálně. Aby věděly, co mohou očekávat, měl na zdi studia vyvěšenou fotku své ženy a dvou dcer. „Na konci focení mi vždycky dělal pečené brambory s tuňákem nebo fazolemi, abych měla energii na zbytek dne,“ vzpomínala Samantha Foxová, bez diskuze nejslavnější tvář Page 3.
V bulvárním deníku poprvé předvedla své sošné míry (98–59–84) v pouhých šestnácti letech a dodnes je nejmladší modelkou v historii Page 3. Byla též první modelkou, která s The Sun podepsala exkluzivní čtyřletou smlouvu. Matka ji na focení doprovázela a dělala jí styling, otec ji zase hájil u ředitele školy, která ji za fotky vyloučila.
Jistě, pane premiére o čtenářích The Sun„Neříkejte mi nic o tisku. Já naprosto přesně vím, kdo čte noviny. Daily Mirror čtou lidé, kteří si myslí, že řídí tuto zemi. The Guardian čtou lidé, kteří si myslí, že by ji měli řídit. The Times čtou lidé, kteří ji skutečně řídí. Daily Mail čtou manželky těch, kdo zemi řídí. Financial Times čtou lidé, kteří zemi vlastní. Morning Star čtou lidé, kteří si myslí, že by zemi měla řídit jiná země. Daily Telegraph čtou lidé, kteří si myslí, že už to tak je.“ „Pane premiére, a co lidé, kteří čtou The Sun?“ „Čtenáře The Sun nezajímá, kdo řídí zemi – hlavně že má velká prsa.“ |
Kolem holky ze severního Londýna se strhlo hotové šílenství, The Sun dokonce prodával povlaky na polštář s její tváří. „Jednu sobotu na autogramiádu dorazilo asi deset tisíců mladíků. Tak dlouho bušili na okna, až je rozbili a pronikli dovnitř. Musela uniknout ze střechy vrtulníkem,“ líčila Foxová.
Své slavné poprsí si nechala pojistit na milion liber. Pózování pro The Sun ukončila v pouhých dvaceti letech, pak se vrhla na veleúspěšnou kariéru zpěvačky a stala se ikonou osmdesátých let. V roce 2003 přiznala, že je lesba, a vzala si svou manažerku. Poslední roky je o ní slyšet hlavně v souvislosti s alkoholovými excesy.
Foxová vždy zdůrazňovala, že své půvaby nemusela uměle vylepšovat. „Mnoho dívek má dnes plastiky, ale Page 3 byla vždy o přirozených křivkách. Lidé chtěli vzhled dívky odvedle,“ vysvětlila. Podle Goodwaye byla sice skvělá postava nutným předpokladem, ale modelka musela na fotce zářit. „Vždycky jsem říkal, že na Page 3 není sexy to, že žena sundala vršek, ale pohled v jejích očích.“
Král perverze stvořil hrdou nadsamici. Feministky ho nesnášely |
Pózování nahoře bez holkám z chudších poměrů otevíralo cestu k slušnému příjmu. Ty nejslavnější si mohly vydělat i 100 tisíc liber za rok, menší hvězdy inkasovaly 30 až 40 tisíc liber. Topless sláva ale měla i odvrácenou tvář. „Každý rok jednu dívku vyřadili a nabrali jinou. Bylo to brutální. Pokud vám byl vidět příčesek, měli jste nadváhu nebo špatné opálení, vyhodili vás,“ uvedla Rhiana Sugdenová.
Ze stránky číslo tři se každopádně stal fenomén. The Sun předstihl konkurenci a na vrcholu slávy v osmdesátých letech jeho náklad dosahoval čtyř milionů prodaných výtisků. Nahaté fotky proto začaly otiskovat i ostatní velké bulvární deníky v západní Evropě, u nás po revoluci poprsí vystavovaly dívky Blesku.
Dlouhý boj
Strana 3 od počátku budila kontroverze, ale Larry Lamb uměl veřejné pohoršení vytěžit. Když městečko Sowerby Bridge vykázalo The Sun z místní knihovny, šéfredaktor tam poslal tým modelek v minisukních, které „prudérní“ zastupitele pronásledovaly po ulicích. Fotky z akce dál zvedly čtenost a radnice kapitulovala.
Od konce osmdesátých let se nicméně objevovaly pochyby, zda zprávy o počasí, celebritách a politických čachrech ve Westminsteru musí doprovázet softporno. Nahotinky už se nedaly prezentovat jakou součást sexuální revoluce, staly se anachronismem – a poškozovaly image The Sun jako „rodinného čtení“.
Těhotná Demi vzrušila Ameriku. Skandální portrét ukázal, že mateřství je sexy |
Jako první do boje zavelela labouristická politička Clare Shortová, která bulvární list obvinila z objektivizace žen a na podporu zákazu strany číslo tři dokonce přespávala v parlamentu. The Sun si nenechal nic líbit a mladou poslankyni na svých stránkách popisoval jako „tlustou a žárlivou“ ženskou, která Britům kazí radost ze života.
Vládnoucí establishment mlčel. The Sun totiž koncem 70. let definitivně opustil labouristy a vyzval čtenáře, aby volili Margaret Thatcherovou. Konzervativci podporu Murdocha nechtěli ztratit a premiérka dokonce Larryho Lamba po jeho smrti označila za „skvělého šéfredaktora“ s obrovským vlivem na mediální scénu.
Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová a mediální magnát Rupert Murdoch (14. listopadu 1991)
Sám Murdoch v roce 1994 připustil, že koncept je poněkud „staromódní“, a předpovídal, že časem nakonec sám vymizí. Trvalo to ještě více než dvacet let. Mezitím se vnadné dívky odsunuly dál do hloubi listu, šéfredakce v rámci snah o rovnost pohlaví zkoušela i mužské modely. Neujalo se to. Page 3 přežila i nástup milénia, když do čela The Sun nastoupila žena.
Vše změnila petice No More Page Three, pod kterou se v roce 2012 podepsalo více než 240 tisíc lidí. Podle jejích organizátorek nejvlivnější britský bulvár dával najevo, že primárním určením žen je sexuálně uspokojit muže. Je to prý špatný vzor: ukazuje seriózní muže v oblecích a vedle nich nahé usmívající se ženy nabízející svá těla.
„Zprávy o znásilnění, obtěžování a domácím násilí jsou utopeny v zářivých nápisech na straně tři, které hlásají: ‚Holky zmlkněte a ukažte prsa‘,“ podotkly aktivistky. Zdůrazňovaly nicméně, že nemají nic proti ženám, které se dobrovolně rozhodnou odhalit, jen se jim nelíbila zvolená bulvární forma.
Její zadek milovala celá Británie. Tenistka z lechtivého plakátu nedostala ani libru |
Murdoch nakonec odpískal konec. Irská verze listu The Sun típla stránku číslo tři v roce 2013, britská o dva roky později. Příklad následovaly i další britské deníky, jako poslední byl The Daily Star v roce 2019. Ale nemohly za to jen feministky. Lascivním snímkům odzvonilo i kvůli nástupu internetu, který Britům usnadnil přístup i k té nejtvrdší pornografii.
Potvrzovaly to i výdělky modelek. Keeley Hazellová, kterou čtenáři v roce 2009 zvolili jako majitelku nejkrásnějších prsou v Británii, si na vrcholu kariéry mohla vydělat až 30 tisíc liber za jedno focení. Na konci éry strany tři dostávala 250 liber.
Některé modelky ukončení více než čtyři dekády trvající tradice litovaly. „Je jen otázkou času, než nám všechno budou diktovat ženy nenávidějící muže, které nenosí podprsenky a chodí v pohodlných botách,“ reagovala Rhiana Sugdenová. Kritici podle ní opominuli například kampaně The Sun na vyšetření rakoviny prsu.
Generální ředitel vydavatelství News Corporation Rupert Murdoch drží první vydání nedělníku The Sun. (25. února 2012)
„Tyhle takzvané feministky mě pěkně štvou. Pokud holkám říkají, že nemají na straně tři pózovat, tak na tom není nic feministického – ženy by si přece měly dělat co chtějí!“ namítala Jodie Marshová, která se po kariéře modelky věnovala kulturistice a dnes provozuje zvířecí útulek v Essexu.
Boj o stránku číslo tři se nakonec přelil i na akademickou půdu: bývalé modelky feministické aktivistky nařkly, že to jsou ve skutečnosti ony, kdo ve společnosti pěstuje zhoubné stereotypy. Copak když je někdo sexy, nemůže být i chytrý? A proč někomu vadí, že holky ukazují prsa, když se díky tomu vymaní z chudoby a zabezpečí rodinu?
„Bylo mi častokrát řečeno, co si mám myslet o své práci. Bylo to, jako kdyby můj příběh psali jiní,“ postěžovala si Peta Toddová, manželka cyklisty Marka Cavendishe, která po konci modelingové kariéry začala psát sloupky do novin. „Feminismus lze vnímat jako exkluzivní klub: členství v něm získáte jen tehdy, když splňujete určité kolonky.“
