Přestože dohoda byla uzavřena už v lednu 2003, jednání o tom, jak bude hranice vedena, bylo několikrát přerušeno. Prováděcí protokol, který stanovil vznik společné demarkační komise, byl podepsán až v květnu 2010.
Iniciativa byla hlavně na straně Ukrajiny, která se snaží přesně vymezit nejen pozemní hranici s Ruskem dlouhou 2 295 kilometrů, ale i s Běloruskem (1 084 kilometrů) a Moldavskem (1 222 kilometrů).
Hranice mezi Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem byla dosud jen formální.
Problémem je i námořní hranice a její vymezení v oblasti Azovského a Černého moře. Až letos v červnu dospěli k dohodě prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Viktor Janukovyč na schůzce v Jaltě. Rusko uznalo nárok Ukrajiny na sporný ostrov Tuzla, vyhradilo si ale právo na volnou cestu svých lodí Kerčským průlivem.
Rusko a Ukrajina byly zhruba 70 let součástí Sovětského svazu a hranice mezi nimi existovala jen formálně. Na problémy s jejím vymezením po rozpadu SSSR narážejí i některé další postsovětské státy, zejména bývalé sovětské republiky ve Střední Asii.
