„Naše svatá mise je pozvednout naši rasu na vyšší úroveň. Cílem turecké rasy je získat kontrolu nad celým světem,“ píše se v programu první otevřeně nacionalistické turecké strany, která vznikla loni 20. prosince a o hlasy voličů se bude ucházet poprvé příští rok v parlamentních volbách.
Předsedou nové partaje je podle listu Hürriyet M. Hakan Semerci a logem černý vyjící vlk v bílém poli. Název Ötüken pak odkazuje na stejnojmenné město v turkické mytologii a tengrismu, šamanské víře turkických národů.
Turecký národ je v představách straníků nadřazená rasa, do které patří pouze ti, jejichž mateřským jazykem je turečtina a oba rodiče jsou Turci. Pokud toto dotyčný nesplňuje, může se ještě „zachránit“ tím, že naplno pocítí své vnitřní „turectví“ stejně jako rodilí Turci.
„Turecko patří Turkům, sjednotíme se,“ hlásá strana, která například nestojí o vstup země do Evropské unie. Místo ní by měla vzniknout unie turkických zemí, do kterých by se cestovalo se speciálním unijním pasem.
Pokud by členové Ötüken usedli do vlády, zakázali by sňatky s cizinci, znovu by zavedli trest smrti a příchozím imigrantům by zavřeli hranice. Těm, kteří už v zemi získali občanství, by jej zrušili a dalším krokem by bylo vyhoštění.
V turecké armádě, policii a na úřadech by mohli sloužit jen Turci. Nadšeně se mají také slavit národní svátky a děti by se pod dohledem státu učily o národních mučednících.
Fikir babamız Gökalp Yolbaşçımız Atsız Tek Önderimiz Atatürk'tür Turan hayali ile yanıp tutuşan Bir avuç Türk Milliyetçileriyiz Çıktığımız bu kutlu yolda Bütün Türk Milliyetçilerini Yanımızda görmekten onur duyarız #TürküzTürkMilliyetçisiyiz Tanrı Türk'e yar olsun https://t.co/f8Je75IhII
Ze školních osnov by zmizel islám i angličtina
Ze základních škol by naopak zmizela výuka náboženství, v tureckém případě tedy islámu. Místo toho by se děti mohly učit turkické jazyky, jako je turkmenština či uzbečtina. Ostatní cizí jazyky jako angličtina by se ke studentům dostaly až na střední škole, píše list Cumhuriyet.
Programem strany totiž není pouze probuzení „turectví“ v občanech, ale i posílení pocitu pospolitosti s ostatními turkickými národy. Turci žijící v zahraničí - na Blízkém východě či Balkáně - podle nacionalistů pociťují napětí, které vyřeší jen sjednocení. „Věříme, že k němu dojde,“ prohlašují Ötüken. Co přesně tím myslí, už neuvádějí.
Krev podle politiků, kteří po svém projevu zveřejněném na Youtube sborově zvedli pravici, spojuje lidi silněji než víra. V tomto ohledu jde Ötüken zjevně proti současné politice vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která v posledních letech čím dál víc klade důraz na islám.
Náboženství by se také podle nové strany mělo přísně oddělit od státní moci. „Náboženství je záležitostí svědomí. Každý by se měl svobodně řídit svým svědomím. Náboženství a státní záležitosti by se nikdy neměly proplést,“ míní uchazeči o poslanecká křesla s tím, že by mešity a další modlitebny byly pod státní kontrolou a misijní činnost by byla zakázaná.
Jejich země by měla být tak sekulární jako za časů Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka a jeho prvního prezidenta. K otci tureckého národa se strana ostatně výrazně hlásí a i v projevu je jeho portrét na zdi za hlavami straníků.
Justice bude nezávislá a spravedlivá, slibuje strana
Kromě návratu k sekularismu chce strana zapracovat i na kvalitě justice v zemi. Soudní moc má být podle jejích představ nezávislá a striktně oddělená od moci výkonné a zákonodárné.
Turecko má novou Stranu dobra, její předsedkyně chce sesadit Erdogana |
Morálka nadřazeného národa má být na vysoké úrovni. Rodina je posvátná, ženy svobodné a schopné rozhodovat samy o sobě, vdané ženy v očích společnosti respektované, práva zvířat zajištěna zákonem. „Turecký národ bude žít navěky,“ dodávají členové strany.
Ötüken ovšem není jediná politická strana, která v Turecku loni vznikla. Mocenské ambice má také Strana dobra, kterou vede bývalá ministryně vnitra a místopředsedkyně parlamentu Meral Akşenerová. Ta se chce příští rok ucházet i o post turecké prezidentky.
Kromě těchto dvou v minulém roce turecké politické spektrum rozšířily ještě další dvě nové strany a jejich celkový počet tak nyní je 88.
