Tání ledu zvyšuje hladiny oceánů. Důsledky globálního oteplování se prý dotkne téměř každého druhého člověka.

Tání ledu zvyšuje hladiny oceánů. Důsledky globálního oteplování se prý dotkne téměř každého druhého člověka. | foto: Reuters

Oteplování změní život miliardám lidí, varovali vědci

  • 590
Klimatologové tento týden nastíní světu katastrofický výhled do budoucnosti. Dnes začínají v Bruselu dokončovat zprávu o tom, jak oteplování zasáhne jednotlivé světadíly. Stoupající hladina oceánů podle nich ohrozí některé přímořské a ostrovní státy.

Podstatné části zprávy, o které budou vědci jednat do pátku, se dostaly na veřejnost už nyní.

Vědci odhadují, že pro nadcházející desetiletí budou typické hladomory, nedostatek vody, šíření tropických chorob, ničivé záplavy a vlny horka.

Postupné vymření ohrozí až 30 procent živočišných druhů.

Podle nejhorších odhadovaných variant vývoje by mohly do roku 2080 trpět nedostatkem vody až tři miliardy lidí, tedy téměř každý druhý člověk na této planetě. A 600 milionů lidí zřejmě nebude mít dostatek jídla.
 
Zpráva, kterou vědci dokončují na zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu, naváže na studii zveřejněnou letos v únoru. Ta se zabývala obecnými dopady oteplování a vyvolala ve světě bouřlivý ohlas. - více zde

"Mluvíme o vývoji, který může vést ke globální katastrofě," varoval Achim Steiner, expert OSN. "Třeba půlmetrové zvýšení hladiny oceánů může mít zničující efekt na Bangladéš či některé ostrovní státy."

Afrika pod vodou, Alpy beze sněhuTání sněhu v Himaláji
Jednotlivé regiony mají z možných klimatických změn vyjít různě. Experti míní, že změny podnebí znevýhodní chudé regiony a umocní ekonomickou nerovnost mezi jednotlivými oblastmi. To může vést k dramatickým migračním vlnám.

Oteplování zřejmě nejhůře postihne chudou Afriku. Její obyvatelé přijdou do roku 2080 až o osm procent zemědělské půdy. Hustě zalidněné delty afrických řek Nil a Niger začne zaplavovat voda kvůli zvyšující se hladině oceánů.

Podle klimatologů se zřejmě výrazně změní i další kontinenty. Část amazonských pralesů se promění v savanu, mohly by roztát i himálajské ledovce. V Austrálii začnou vysychat řeky a přibude požárů lesů a buše.

Vědci: Vyhlídky nejsou růžové
Klimatické změny by mohly ovlivnit i život v Evropě. Záplavy na pobřeží moře ohrozí miliony lidí. Alpy by mohly přijít o třetinu lyžařských středisek. Ke Středozemnímu moři se bude jezdit na dovolenou na jaře a na podzim, ne v létě.

Jsou i oblasti, které pocítí změny klimatu pozitivně. Například sever Evropy, kde přibude zemědělská půda i lesy a zvýší se produkce elektřiny z vodních elektráren.

Podle nedávno vydaného Atlasu podnebí Česka, který mapuje počasí od roku 1961, se také u nás průměrná teplota zvýšila a například velká sucha očekávají klimatologové zejména na jižní Moravě.

Tato planeta nemá příliš dobré vyhlídky. Tedy pokud se potvrdí předpovědi pěti desítek vědců, kteří připravili návrh zprávy pro Mezivládní panel pro změny klimatu.

Ale ne všechny regiony by měly být postiženy stejně. Například severní polovina Evropy změnami klimatu v příštích desetiletích může i získat. Zvýší se zde rozloha lesů a úrodnost půdy.

Jak se změní svět

Evropa: jih utrpí, sever získá
Oblasti trpící nedostatkem vody, ale i povodněmi se do 70. let tohoto století rozšíří zhruba o třetinu. Do 80. let pak bude o 2,5 milionu lidí více než dnes postiženo pobřežními záplavami. Energetická využitelnost řek se pro celou Evropu do 70. let sníží o šest procent, ale zde bude postižen výhradně jih kontinentu. Zatímco Středomoří ztratí 20 až 50 procent svého potenciálu, sever by měl 15 až 30 procent získat.

Úrodnost půdy také vzroste, na severu až o čtvrtinu, na jihu asi o pětinu. Zde je však růst výnosnosti půdy podstatně diskutabilnější, hlavně kvůli lesním požárům.

Nejvíce postižena prý bude alpská oblast, do poloviny století má zmizet 30 až 70 procent všech ledovců. Alpy by mohly přijít až o třetinu svých zimních středisek. Zatímco na severu kontinentu má přibýt lesnaté plochy, požáry na jihu naopak mohou způsobit její úbytek.

Afrika: hrozí sucho
Na černém kontinentu vědci očekávají pěti- až osmiprocentní nárůst plochy suchých oblastí, zvýšené riziko hladu, zánik některých živočišných druhů. Zvýšení mořské hladiny postihne zejména obyvatele rozsáhlých delt některých řek, například Nilu či Nigeru.

Amerika: savana v Amazonii
Také zde nejvíce utrpí obyvatelé pobřežních měst v Mexickém zálivu a Atlantiku. Na severu kontinentu se očekává úbytek sněhu, nárůst lesních požárů (včetně Kanady) až o 100 procent, ale zároveň by se měla rozšířit lesní plocha. Změny nejvíce postihnou původní obyvatelstvo a také městskou chudinu.

V Latinské Americe mají zmizet andské ledovce v tropické části kontinentu, v Karibiku se očekává nárůst počtu hurikánů. Argentina, Brazílie a Peru budou čelit nedostatku vody. Východní část Amazonie by se v důsledku úbytku podzemní vody mohla podle zprávy dokonce změnit v savanu.

Asie: konec ledovců
Již nyní těžce zkoušená Asie bude také největší obětí klimatických změn. Himálajské ledovce se mají smrsknout z 500 tisíc kilometrů čtverečních na pětinu, nedostatkem vody bude trpět až miliarda lidí.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue