Krátce řečeno je to záležitostí momentálního počasí, nikoliv ročního období. U břehů Antarktidy může mrznout i v létě. Klíčovou roli ale sehrál vítr.
"Zdá se, že kolem nás vítr nafoukal více než deset let starý led odlomený z pobřeží kontinentu. Je to docela výjimečný úkaz. Led je velmi silný a když se k tomu přidal silný jihovýchodní vítr, tak jsme uvázli," popsal podle serveru Today.com příčinu vedoucí výzkumník expedice Chris Turney.
Antarktida navíc není meteorologicky tak hustě pokrytá jako obydlené oblasti. Předpovědi tam bývají vydávané pro větší oblasti, přičemž lokálně se počasí může lišit - a navíc se mění rychle. To činí z předpovídání a práce s předpovědmi obtížnou práci. Ostatně Akademik Šokalskij, kvůli jehož uváznutí celý záchranný příběh začal, měl docela smůlu - když uvázl, byl dvě až čtyři námořní míle od volného moře, nanejvýš dvacet minut plavby plnou parou.
V Antarktidě, jak už bylo řečeno, je ale nyní léto, což dává uvázlým lodím naději na dobrý konec. Zásob mají posádky dost, trup lodí zatím led neohrožuje a lze očekávat, že led buď povolí, nebo že dorazí americký ledoborec Polar Star.
Sněžný drak není ledoborec? A proč se mu tak říká?
Polar Star je prvním skutečným ledoborcem, který se nyní do křížku s ledem pouští (více o jeho nasazení zde), jak pro server NationalGeographic.com podotýká kontradmirál americké pobřežní stráže ve výslužbě a někdejší důstojník na ledoborci Jeffrey M. Garrett: "Tři lodě, které se pokusily prorazit k Akademiku Šokalskému, jsou zřejmě dobře schopné obstát při plavbě v ledu, za ledoborce bych je ale neoznačil."
Například čínský Sněžný drak je původně zásobovací a výzkumné plavidlo navržené pro ruské arktické podmínky. Prošlo modernizacemi, jeho lodní šroub se stavitelnými listy je chráněný pevným prstencovým krytem, skutečný ledoborec ale podle Garretta musí být stavěný od založení kýlu s ohledem na primární účel plavidla.
Jeden z nejsilnějších nejaderných ledoborců na světě Polar Star tak má například profil trupu, který mu umožňuje dobře prorážet led, najíždět na něj a lámat až šest a půl metru silný příkrov. Ke klasickým diesel-elektrickým motorům, které z důvodu úspornosti používá na dlouhých cestách volným mořem, má také plynové turbíny. Ty zapíná, když dojde na lámání ledu - oproti zmíněným motorům mají čtyřnásobný výkon. A velkou spotřebu.
Čínský Sněžný drak, který média včetně iDNES.cz nazvala ledoborcem, lodí tohoto prvořadého určení není. Na druhou stranu si dokáže bez zastavení razit cestu čtyři stopy silným ledem (metr a čtvrt) rychlostí bezmála tří kilometrů v hodině, ve své třídě není žádné ořezávátko. Rozdíl mezi ním a Polar Star je přesto znatelný - ledoborec dokáže při prorážení šest stop silného ledu udržet plynulou rychlost šesti kilometrů v hodině.
Aurora Australis a L'Astrolabe, které v oblasti také operují, patří mezi menší plavidla.
| název | Akademik Šokalskij | L'Astrolabe | Aurora Australis | Sněžný drak | Polar Star |
|---|---|---|---|---|---|
| určení | výzkumná | výzkumná a zásobovací | výzkumná a zásobovací | výzkumná a zásobovací | ledoborec |
| délka (m) | 71 | 66 | 95 | 167 | 122 |
| výtlak (t) | 2 140 | 2 150 | 8 158 | 21 025 | 13 842 |
| motory (kW) | 2x 1 100 | 2x 2 300 | 5 500 + 4 500 | 13 200 | 6x 3000 |
| plyn. turbíny (kW) | - | - | - | - | 3x 25 000 |
| posádka | 22 | 12 | 24 | 34 | 142 |
| průchodnost ledem | neudává se | neudává se | 4 stopy / 2,5 uzlu | 4 stopy / 1,5 uzlu | 6 stop / 3 uzly * |
| vrtulníky | - | 2 | 4 | 2 | 2 |
*) Polar Star navíc najížděním umí lámat led až šest metrů silný.
Proč Rusko nepošle své ledoborce? Opravdu by se přehřály?
Nabízí se otázka, proč na pomoc Akademiku Šokalskému - ruskému plavidlu - nevyrazí na pomoc některý z ruských ledoborců. Rusko má zdaleka největší flotilu ledoborců na světě, které vévodí čtyři plavidla třídy Arktika s jaderným pohonem - nejsilnější ledoborce na světě - a dva další jaderné ledoborce.
Nicméně na severní polokouli je i přes nynější abnormálně teplý začátek ledna zima a Rusko své ledoborce potřebuje v Arktidě, nehledě na prozaický důvod, že na druhý konec světa je to pořádně daleko.
Traduje se také legenda, že Rusové na jih neplují proto, že by jejich jaderné ledoborce v teplých mořích neuchladily své reaktory. "Neví se, jestli to je pravý důvod, proč se tam nikdy nevydali," říká ve zmíněném rozhovoru kontradmirál Garrett, "ale když si přidáte případné pozdvižení nad tím, že do panenské Antarktidy míří loď s jaderným pohonem, hned je jasné, že to není něco, do čeho by se Rusové hrnuli".
Zamrzli vědci při zkoumání globálního oteplování?
Říká to populární mediální zkratka a je pravda, že některé z devíti cílů výpravy na Akademiku Šokalském se hlásí k výzkumu záležitostí spjatých se změnou klimatu (stránky výpravy najdete zde).
Mise nese jméno australského geologa a polárníka Douglase Mawsona a koná se sto let po jeho slavné antarktické cestě - té, kvůli níž Mawson odřekl účast na osudné výpravě Roberta Falcona Scotta na jižní pól.
Mezi cíli výpravy konané i na Mawsonovu počest patří například výzkum změn v oceánské cirkulaci daných přírůstky ledu, sledování dopadu klimatických změn na subantarktickou ekologii či sběr dat pro předpovědní modely.
Při vážné diskusi je ale třeba zachovat chladnou, globálně neoteplenou ani neochlazenou hlavu. Zaprvé - oblast východní Antarktidy, zvláště pobřeží Rossova moře a Mertzova ledovce, se v letech 1981 až 2007 spíše ochlazovala, jak ukazuje přiložený obrázek z produkce NASA (viz část pobřeží směrem od Rossova ke Shackletonově ledovému šelfu).
Oteplování a ochlazování v Antarktidě v letech 1981-2007. V pravé dolní části obrázku převládá modrá „chladná“ barva. Právě tam vyplul Akademik Šokalskij.
A nakonec - dovozovat na základě momentálního počasí v daném místě globální klimatické trendy je samozřejmě nesmysl: pokud by zamrznutí lodi během antarktického léta mělo být důkazem, že se Země neotepluje, pak by lednové teplo v Česku analogicky mělo oteplování potvrzovat.
V Antarktidě uvázla na Vánoce loď Akademik Šokalskij:
27. prosince 2013 |
