Horké počasí letos zasáhlo i Vídeň (23. července 2019)

Horké počasí letos zasáhlo i Vídeň (23. července 2019) | foto: Reuters

Uplynulá dekáda byla nejteplejší v historii měření, růst hladin zrychluje

  • 37
Poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to v úterý Světová meteorologická organizace ve své výroční zprávě o stavu klimatu. Ta byla nyní zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují.

Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů,“ uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). 

Podle WMO tak pokračuje trend zahájený v 80. letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející.

Teplotní údaje za letošní rok budou k dispozici teprve za několik měsíců, Světová meteorologická organizace však očekává, že rok 2019 bude v dějinách měření druhý nebo třetí nejteplejší. Podle zprávy zrychlil růst hladiny oceánů, jejich teplota je na rekordní úrovni.

 „Extrémní vlny veder a záplavy, k nimž docházelo jednou za sto let, jsou nyní čím dál pravidelnější,“ napsal v prohlášení ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Země od Baham přes Japonsko po Mosambik byly postiženy ničivými tropickými cyklony. Arktidu a Austrálii zdevastovaly lesní požáry,“ dodal.

Jak upozornila v létě například BBC, rozsáhlé požáry zasáhly oblasti na Aljašce, Sibiři, v Grónsku či v Kanadě.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem historie, potvrdili vědci

Přírodní pohromy letos vyhnaly z domovů miliony lidí, konstatovala WMO. Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem. 

V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů lidí, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů.

Podle mnoha vědců je globální oteplování způsobeno do značné míry lidskou činností, především vypouštěním skleníkových plynů. Světová meteorologická organizace v dnešní zprávě píše, že množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře dosáhlo loni dalšího rekordu. V roce 2018 byla koncentrace tohoto skleníkového plynu 407,8 ppm (částic na milion) a v letošním roce dále rostla. V roce 2017 bylo oxidu uhličitého v atmosféře 405,5 ppm (částic na milion). Generální tajemník OSN António Guterres přitom ve svém pondělním projevu na úvod klimatického summitu připomněl, že 400 částic na milion bylo dříve považováno za „nepředstavitelný“ bod zlomu.

Kromě rostoucích teplot zpráva Světové meteorologické organizace upozorňuje i na to, že mořská voda je v současné době o 26 procent kyselejší, než byla na začátku industriální éry, což ničí mořské ekosystémy. Klimatické změny mají rovněž za následek zvyšování hladiny moří, která je letos vůbec nejvyšší od zahájení velmi přesných měření v roce 1993, upozorňuje dále WMO, která si všímá také úbytku mořského ledu v oblasti Arktidy.

Klimatické změny mají negativní dopad na lidské zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý u příležitosti klimatické konference OSN uvedla, že kvůli změnám klimatu trpí více lidí tepelným stresem, extrémními výkyvy počasí i nemocemi, které přenáší komáři.

„Klimatická krize si vybírá svou daň na zdraví. Proč? Protože naše plíce, náš mozek, naše oběhová soustava velmi trpí jevy, které jsou příčinou klimatických změn,“ uvedla za WHO Maria Neiraová, ředitelka odboru životní prostředí, klimatických změn a zdraví. 

Za „naprosto pobuřující“ označila skutečnost, že jen procento prostředků vynaložených na boj s klimatickými změnami putuje do zdravotnictví. 

„WHO považuje klimatické změny za možná největší zdravotní riziko 21. století,“ uvedl odborník zdravotnické organizace Diarmid Campbell-Lendrum. Podle něj musíme snížit emise oxidu uhličitého, jinak budeme dál ničit zásoby jídla, pitné vody a ovzduší, tedy „vše, co potřebujeme k udržení dobrého zdravotního stavu populace“. 

Evropu v létě zasáhla vnla veder:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video