"Jsme připraveni zahájit útok, čekáme na rozkazy," říká velitel Kifajatulláh, zamračený muž přísného pohledu. Velitel Kifajatulláh pyšně hledí na siluety vojáků míhající se vyprahlou pustinou výcvikového tábora, na dohled od fronty.
"Američané rozbombardují Taliban, a my ho pak snáze porazíme," dodává a křičí jakési rozkazy na apatického vojáka, otráveně klusajícího na místě s těžkým kulometem na ramenou.
Jedna z klíčových otázek zní: Může tato armáda brzy rozbít nadvládu Talibanu nad Afghánistánem a napomoci jeho pádu? Vojáci i experti na severu země připouštějí, že v nejbližších týdnech či dokonce měsících to není příliš pravděpodobné. A to přesto, že generál Abdul Rašíd Dóstum, člen Severní aliance, tvrdí, že jeho vojska úspěšně postupují na Mazáre Šaríf.
Tedy: až Severní aliance zahájí celkovou ofenzívu, bude to pravděpodobně dlouhá válka, jež může trvat až roky. A nemusí přímo souviset s americkou snahou chytit Usámu bin Ládina. "Američané nám pomoc nedávají a útoky s námi nekoordinují," říká velitel Kifajatulláh formulaci, kterou je možné vyslechnout několikrát denně od vojáků všech hodností, a upřeně hledí na své svěřence, kteří v rozevlátých uniformách a za hlasitého smíchu nacvičují útok bojové jednotky.
Nad výcvikovým táborem se vznáší prach zvířený vycíděnými botami, slunce stojí vysoko, a vojákům se proto příliš nedaří dodržovat příslušné formace. Mohutné krátery po nečekaném tankovém útoku Talibanu, při kterém ve zdech kasáren zahynulo několik vojáků, připomínají, že válka může začít nečekaně, kdykoliv.
Krátce po úderech na USA se začalo spekulovat, že opoziční Severní aliance, kterou Taliban zatlačil v uplynulých letech do malého a vesměs hornatého cípu na severovýchodě země, se pro Washington stane klíčovým spojencem. A že USA použijí tisíce zkušených bojovníků jako pěchotu, které budou leteckými údery pomáhat.
Zatím je však velmi obtížné najít něco, co by tyto všeobecně přijímané spekulace potvrzovalo. Je jisté, že USA s aliancí tajně spolupracují, i když Afghánci říkají, že mnohem méně, než se čekalo. A někteří se dokonce bojí, že Američané nad opozicí tak trochu zlomili hůl.
"Mám dojem, že se s námi nechtějí dávat příliš dohromady," říká s obavou tlumočník Saíd. A ani po zbraních, které jim slíbilo darovat Rusko, zatím vojáci na severu nic nevědí. "Nové ruské zbraně máme, ale museli jsme si je od nich koupit," říká tankista Šerhalam, který čeká na zahájení útoků ve stínu svého starého tanku sovětské výroby.
Většinu dne si povídá s kamarády posedávajícími na břehu řeky, občas pucuje tank, aby se neřeklo. "Přece nevěříte, že nám Rusové, se kterými jsme bojovali, věnují zbraně!" říká a ptá se, zda může předvést to, čím občas baví své spolubojovníky: jak tankista jezdí na koze.
Severní aliance, která zahrnuje převážně afghánské národnostní menšiny, dnes kontroluje přibližně deset procent země, frontová linie je stovky kilometrů dlouhá. Dvě místa fronty mají mimořádný význam: nad Kábulem, do jehož blízkosti zasahuje výběžek území drženého opozicí, a právě sever země.
"Na Kábul je času dost, nejprve musíme ovládnout celý sever," říká Muhammad Safa, velitel výcvikového tábora u městečka Chodžabahaudin, v němž polehávají při polední pauze tisíce vojáků, ládují se vařenými fazolemi a labužnicky popíjejí čaj. Jejich uniformy jsou čistě vyprané, vypadají spokojeně.
Prvním hlavním cílem ofenzívy je okolí města Mazáre Šaríf pokud by se ho Severní alianci podařilo dobýt, Taliban by dříve či později přišel o kontrolu nad celou severní částí Afghánistánu, až po mohutný horský hřbet Hindúkuše.
Pozice Talibanu v této část země byly v minulých dnech opakovaně cílem amerických náletů na město a nyní z vnitrozemí útočí vlivný válečník, generál Abdul Rašíd Dóstum. Včera se mu podle místního rozhlasu podařilo dobýt tamní letiště, zda mu v postupu pomáhají americké nálety, však není jasné.
"Naše vojska s ním koordinují bojové akce, v případně nutnosti můžeme přijít na pomoc," říká Muhammad Safa. Kdy to však bude, netuší. Situace místní obyvatele příliš nevzrušuje - zvykli si na nekonečný konflikt.
"Válčit v Afghánistánu je těžké," podotýká řidič Abdulláh a ukazuje na trosky sovětských tanků, které lemují prašnou horskou silnici a připomínají úspěšné akce partyzánů.
Kroutí hlavou nad spekulacemi, že by USA mohly do země poslat své vojáky do boje proti Talibanu a úvahami, že americká komanda se chystají lovit Usámu bin Ládina na svou pěst, přímo v Afghánistánu.
"Podívejte se kolem," říká nad mohutným údolím, které se rozbíhá od obzoru k obzoru do mnoha bočních soutěsek, strží a rozeklaných horských štítů. "Tady přece nikoho nenajdou," dodává Abdulláh s důrazem a rukou výmluvně máchne kolem.
