Reportér BBC Quentin Sommerville z místa hlásí, že armáda při ofenzivě využívá dělostřelectvo. Těžkými zbraněmi odpovídá i Islámský stát (IS). Podle aktuálních map z bojiště islamisté ovládají západní část Mosulu a pás území až k městu Tal Afar. Území IS je ze všech stran obklíčeno iráckými jednotkami.
Bitva o MosulMOSUL: V ulicích tlejí těla džihádistů UČEBNICE IS: S jako samopal MASKOVÁNÍ: Policisté se skryli v nikábu TRUMP: USA slibují větší pomoc NIMRÚD: Starověké město srovnané se zemí ZBROJOVKA MOSUL: Jak IS vyrábí bomby SATELITY: Zkáza Mosulu z nebe |
Z vrtulníků v pondělí vojáci ostřelovali vesnici Abú Sajf, která je na kopci nad mosulským letištěm a z níž se brání bojovníci IS. Policisté v obrněných vozech postoupili směrem k vojenské základně Ghazlaní, která je na jižním okraji města.
V neděli irácké armádní jednotky obsadily asi 15 vesnic jižně od Mosulu. Leží na trase směřující k letišti, které je cílem prvních osvobozovacích akcí. Z něj a ze základny Ghazlaní má být veden hlavní útok na IS.
Postup armády je podle očekávání pomalý. Islamisté okolí osázeli výbušninami. Na místě od zahájení ofenzivy operuje několik jednotek specializovaných na zneškodňování bomb. Podle armádního velení bude obsazování západní části města obtížnější než bitvy na východu. Ulice jsou zde širší a přímější, což je pro vedení útoku nevýhodné. Historické čtvrti naopak kvůli úzkým uličkám nedovolí nasazení těžké techniky.
Vojáci se obávají také toho, že východní část města je hustě osídlená. Aktuálně zde podle odhadů zůstává nejméně 650 tisíc civilistů. Některé čtvrti navíc otevřeně podporují nadvládu IS. Všechny mosty, které překlenují řeku Tigris, islamisté při ústupu odpálili. Armáda před nedělním zahájením ofenzivy shazovala na západní část města letáky, které varovaly civilisty (více o zahájení ofenzivy zde).
Mosul je poslední významnou baštou IS v Iráku. Dobývání města, které začalo v říjnu loňského roku, je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílejí se na něm desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic.
Návštěva ministra obrany
Na neočekávanou návštěvu Iráku v pondělí dorazil americký ministr obrany James Mattis. Iráčany ubezpečil, že USA se zde nechtějí zmocnit zásob ropy. Distancoval se tak od výroku prezidenta Donalda Trumpa, který v lednu řekl, že USA měly zabrat iráckou ropu a že je možné, že k tomu budou ještě mít další příležitost.
„Všichni, kdo jsme zde, my všichni v Americe jsme platili za plyn a ropu a jsem si jist, že v tom budeme v budoucnu pokračovat. Nejsme v Iráku proto, abychom se zmocnili ropy,“ řekl Mattis. Spojené státy mají v Iráku vojenské poradce. Pentagon navíc zvažuje možnost zrychlit boj proti IS (více zde).
Jak napsala agentura AP, toto úsilí komplikují Trumpovy výroky - jeho hrozba ohledně irácké ropy a také začlenění Iráku mezi sedm zemí, jejichž občanům chtěl Trump dočasně zakázat vstupu do USA. Iráčtí poslanci na to reagovali výzvami, aby premiér Hajdar Abádí omezil spolupráci s Američany (více zde).