Rusové odtajnili spis maršála Žukova, ukazuje nehezké intriky Kremlu

K zázraku přirovnávají ruští historici odtajnění osobního spisu Georgije Žukova, strůjce mnoha sovětských vítězství nad německými vojsky v druhé světové válce. Ze spisu se vědci mimo jiné dozvěděli o udáních, která měla uznávaného maršála zkompromitovat. Informoval o tom v pondělí časopis Ogoňok.

Georgij Konstantinovič Žukov dovedl Rudou armádu až do Berlína (2. května 1945). | foto: Profimedia.cz

Žukovův osobní spis podle historika Leonida Maximenkova obsahuje například pozoruhodné udání z Paříže z roku 1954. Podle něj Žukov, tehdy náměstek neschopného ministra obrany Nikolaje Bulganina, jedná prostřednictvím francouzského tajného agenta se západními velmocemi o přípravách povstání v Rusku a o uchopení moci.

Maršál Žukov ve válce

• po německém útoku na Sovětský svaz se ujal obrany Kyjeva a posléze Moskvy

• od listopadu 1942 do února 1943 zastavil nápor Němců u Stalingradu a vyrazil do protiútoku, při němž obklíčil a zajal německou šestou armádu i s jejím velitelem, polním maršálem Friedrichem Paulusem (vůbec první německý maršál v historii, který upadl do zajetí)

• v létě 1943 velel bitvě u Kurska, při níž čelil poslední velké německé ofenzivě na východě

• po bitvě u Kurska velel 1. běloruskému frontu, který sbíral úspěch za úspěchem a zastavil se až v Berlíně, kde maršálové Žukov a Koněv přijali 9. května 1945 německou kapitulaci

• po válce zůstal v Berlíně jako velitel sovětských okupačních sil v Německu, po návratu do Sovětského svazu byl odstaven

Autorem udání byl šéf sovětské vojenské rozvědky. V Žukovově spisu se nalézá i další „klasický“ kompromitující materiál: dopis od jisté Němky z Drážďan, dožadující se alimentů na údajného maršálova potomka.

Podle historika se nelze zbavit dojmu, že se tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov (v čele státu v letech 1953-64) pokoušel zbavit populárního maršála Žukova podobně, jako se Chruščovův předchůdce Josif Stalin ještě před druhou světovou válkou zbavil maršála Michaila Tuchačevského.

Stalin k likvidaci potenciálního soka v Rudé armádě využil - jak v roce 1961 vyprávěl na sjezdu komunistů sám Chruščov - kompromitujících materiálů podsunutých německou rozvědkou československému prezidentovi Edvardu Benešovi, který udání předal do Moskvy, kde v létě 1937 odhalili „spiknutí“, stojící Tuchačevského život.

Maršál, jehož popularity se všichni báli

Dokumenty, které by tuto rozšířenou verzi potvrzovaly, ale nejsou známy, navíc Stalinova čistka v Rudé armádě se neomezila jen na Tuchačevského, ale stála životy tisíce velitelů.

Oproti tomu se Žukov po vypuzení z ústředního výboru komunistů v roce 1957 stal jen politickou mrtvolou. Maršál zemřel v moskevské nemocnici v roce 1974 následkem infarktů a mozkových mrtvic. Avšak i lékařská zpráva o příčinách skonu čtyřnásobného hrdiny Sovětského svazu byla po dalších 42 let tajná, podobně jako informace o privilegiích, kterým se těšil maršál a jeho potomci, a vůbec celý spis.