Pragmatický krok, nebo bezprecedentní věrolomnost? Nedělní oznámení Joea Bidena je výsledkem sílícího tlaku demokratických špiček, kterým po jeho vystoupení v první televizní debatě došlo, že prezidentův fyzický i psychický úpadek nelze dál maskovat. Do tiché kampaně za jeho odstranění se nakonec zapojil i jeho bývalý šéf Barack Obama.
Hlasy rebelujících zákonodárců přibývaly postupně, jako když odkapává jed. Pokud měl Biden pocit, že je obětí spiknutí, nebyl daleko od pravdy. Z pragmatického pohledu však demokraté neměli na výběr, zmatený Biden by jim v listopadu mohl prohrát i Kongres.
Útěchou mu může být vědomí, že rozhodně není první ani poslední. A pokud si po odchodu z Bílého domu najde čas, může si v zaslouženém důchodu připomenout příběhy politiků, kteří se stejně jako on stali obětí podrazu svých nejbližších. Tady jsou některé z nich.
Dokážeš si představit, že by Stalinovi někdo řekl, že ho už nepotřebujeme a že by měl rezignovat? Nezbyl by z něj ani mastný flek. Dnes je všechno jinak. Strach je pryč.
