Pokud chce být střední Evropa střední Evropou, tak musí být nejen nějaká Evropa západní, ale také východní. Ruský prezident Vladimír Putin ale chce, aby se země na východ od střední Evropy staly součástí jeho Eurasijského svazu, což jak sám název napovídá, není uskupení evropské, ale napůl asijské. A to ne svoji polohou, ale svým hodnotovým uspořádáním
Země jako Ukrajina a Moldávie, které byly v posledních tisíci letech součástí evropských dějin a evropské civilizace a jejich obyvatelé se považují za Evropany, však po tom, aby se staly „Eurasiaty“ netouží. Eurasiaty se nechtějí stát ani Gruzínci, starobylá křesťanská civilizace pod štíty Kavkazu, země, která se vždy dívala směrem do Evropy a toužila se stát její součástí.
Pohled Luboše Palaty  |
Chce se mi věřit, že Evropany se cítí být i velká část Rusů, kteří nesmí být jako národ označeni cejchem kolektivní viny za imperialistické choutky svého polodiktátorského vládce. I Rusko bylo po staletí součástí evropské civilizace a jeho dnešní eurasijský úkrok nebude mít delší trvání než vláda Vladimira Vladimiroviče.
Ta přitom může skončit stejně překvapivě rychle, jak překvapivě na přelomu tisíciletí začala.
Ukrajina, Moldávie i Gruzie jsou na počátku velké a dlouhé cesty. Cesty, na jejímž konci zatím není členství v Evropské unii, i když doufám, že jednou taky bude. Ale především plně demokratický stát, s vládou práva, s respektem k menšinám, stát sociálně-tržního hospodářství, s vyspělou ekonomikou, kvalitním školstvím, dobrou a dostupnou zdravotní péči a dalo by se pokračovat.
Je třeba doufat, že k tomu všemu povede přidružení těchto zemí k Unii, naše unijní pomoc, snaha o plné členství v EU. A že to bude následováníhodný příklad i pro Bělorusy, Armény, Azery a nakonec i Rusy. Příklad, na jehož základě se i evropské země na východ od střední Evropy nakonec stanou nikoli „Eurasií“, ale Evropou v našem slova smyslu.
Vladimiru Vladimiroviči navzdory.
P.S. Tento pravidelný sloupek bude mít teď dva týdny pauzu. Jeho autor totiž bude na dovolené.
