Stále vyšší emise oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší nezpůsobují potíže pouze atmosféře. Čím více je tohoto plynu ve vzduchu, tím více se ho pak vstřebá do oceánů. Ty pak vytvářejí stále více kyseliny uhličité. Voda moří a oceánů se tak stává kyselejší.
To by neškodilo jen živočichům vytvářejícím vápencovou skořápku, jako třeba korálům či korýšům. Změněná chemie vody by výrazně zvýšila dosah zvukových vln ve vodě. Fakt, že čím je voda kyselejší, tím dále v ní zvuk dosáhne, je známý.
. odhadPodle odhadu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by mohla hodnota pH faktoru mořské vody do roku 2050 klesnout o 0,3 jednotky ve srovnání s předprůmyslovou dobou - což znamená, že moře by bylo kyselejší. |
Platí to zejména pro hlubší a střední frekvence do 3 000 hertzů, které mořští savci nejčastěji využívají. Také civilizační hluk lodí, elektráren a dalších zařízení se odehrává na těchto frekvencích.
Ve vodě je hlučnějí
Vědci zjistili, že v některých oblastech oceánů, obzvlášť v Atlantiku, se už nyní dokážou zvukové vlny šířit o 70 procent dál než dříve. Ve vodě je v důsledku toho hlučněji a některé druhy živočichů tím nesporně trpí. Někteří mořští savci ale mohou z vyššího dosahu zvuku i profitovat, míní skupina badatelů z Monterey.
Od začátku průmyslového věku již hodnota pH oceánů poklesla podle odhadu odborníků o 0,1 jednotky. "Mořská voda v současnosti prožívá tak mimořádné změny svého základního chemického složení a navíc takovou rychlostí, jak to nepoznala již miliony let," konstatují vědci.
Předpokládají, že se dosah zvukových vln za tu dobu zvýšil asi o deset procent. Tím by bylo možné vysvětlit zvýšení hlučnosti naměřené v pobřežních vodách Kalifornie mezi roky 1960 a 2000, které nelze vysvětlit jen známými faktory jako zvýšený lodní provoz nebo vítr.
