náhledy
K 31. prosinci 2011 odešla z Iráku americká armáda. Do země vtrhla 20. března 2003 v rámci operace Irácká svoboda, o jejímž zahájení leteckými útoky si čte v novinách John McMurdo ze San Francisca. Do invaze se zapojilo celkem 297 tisíc vojáků ze čtyř zemí - 250 tisíc Američanů, 45 tisíc Britů, 2 000 Australanů a 200 Poláků.
Autor: Profimedia.cz
Po třech týdnech bojů spojenecká vojska ovládla Bagdád. Symbolem osvobození země se stalo stržení sochy iráckého diktátora Saddáma Husajna. Spontánnosti zřejmě pomohl americký armádní tým pro psychologické operace. "Perfektně zorganizovaná mediální událost," popsal akci z 9. dubna 2003 jeden z fotoreportérů Jerome Delay.
Autor: Profimedia.cz
Americký prezident George Bush oznamuje konec velkých bojových operací v Iráku a vítězství USA a spojenců. Svůj projev přednesl 1. května 2003 z paluby letadlové lodi USS Abraham Lincoln, kotvící v San Diegu.
Autor: Profimedia.cz
Velké boje s režimními jednotkami skončily, ale začali se ozývat radikálové. Neklidné dny a roky zahájila obrovská exploze náklaďáku naloženého výbušninou, která 19. srpna 2003 zabila několik lidí a zničila centrálu OSN v hotelu Canal ve východní čtvrti Bagdádu.
Autor: Profimedia.cz
USA se spojenci rozpoutaly válku kvůli podezření, že Irák má zbraně hromadného ničení. Sedm měsíců poté musely přiznat, že inspektoři žádné nenašli. Světem se prohnala vlna protiamerických demonstrací. V německém Düsseldorfu 23. února 2004 zpodobnili George Bushe jako Pinocchia.
Autor: Profimedia.cz
Máme ho, hrdě oznámil 13. prosince 2003 americký správce Iráku Paul Bremer dopadení diktátora Saddáma Husajna. Byl zadržen ve sklepě farmy ve vesnici Daúr nedaleko rodného Tikrítu.
Autor: Profimedia.cz
V roce 2004 nastala chvíle Irák stabilizovat. Mezinárodní síly se musely vypořádat s několika protivníky. Potíže dělali příznivci šíitského radikálního duchovního Muktady Sadra...
Autor: Profimedia.cz
... a také sunnitští rebelové a členové teroristické sítě al-Káida, kteří se snažili ovládnout město Fallúdža asi 65 kilometrů západně od Bagdádu.
Autor: Profimedia.cz
Když se vojínka Lynndie Englandová nechala v roce 2004 vyfotit, kterak má v irácké věznici Abú Ghrajb jednoho ze zatčených na vodítku, zřejmě netušila, jaký skandál se kvůli týrání vězňů americkými vojáky rozpoutá.
Autor: Profimedia.cz
Prozatímní koaliční úřad, který spravoval zemi od 16. května 2003, předal po třinácti měsících moc prozatímní irácké vládě. S úředníky však lidé mnohdy nebyli spokojení. Chceme svobodné volby, žádal třeba dav v Násiríji.
Autor: Profimedia.cz
Svítá. Je sobota 30. prosince 2006 a Saddámu Husajnovi zbývají poslední minuty života. Předtím se u soudu zpovídal z řady zločinů proti lidskosti. V listopadu 2005 byl odsouzen k trestu smrti za třiadvacet let starý masakr 148 šíitů v Dudžailu.
Autor: Profimedia.cz
Spojenecká vojska jsou v Iráku už čtvrtým rokem. Prezident George Bush představuje 10. ledna 2007 novou strategii a vyslání dalších 21 500 vojáků. Američané už začínají mít války dost a bouří se na na demonstracích, jako byla ta 27. ledna 2007 v Los Angeles.
Autor: Profimedia.cz
V březnu 2008 padl v Iráku čtyřtisící americký voják a mrtvých stále přibývalo. Vojín Israel Candelaria Mejias zemřel 5. dubna 2009 poté, co ho zranila mina při bojové operaci v Bagdádu. O dva dny později si jeho ostatky mohla převzít rodina na letecké základně Dover v Delaware.
Autor: Profimedia.cz
V prosinci 2008 přiletěl americký prezident George Bush na čtvrtou návštěvu Iráku od invaze v roce 2003. Poslední "rozlučkovou" návštěvu mu "osladil" irácký novinář Muntadar Zajdí, který po něm na tiskové konferenci hodil botou s výkřikem: "Pse!". Jeho čin si vysloužil pochvalu zejména v arabském světě.
Autor: Profimedia.cz
Američtí vojáci předávají 1. ledna 2009 irácké armádě kontrolu nad tzv. zelenou zónou v Bagdádu, která byla symbolem okupace. Měsíc předtím irácký parlament schválil dohodu s USA, podle níž se musejí Američané stáhnout ze země nejpozději do 31. prosince 2011.
Autor: Profimedia.cz
O půl roku později se američtí vojáci stáhli z iráckých měst a vesnic. Předali zhruba 150 základen, kde převzalo kontrolu nad bezpečností na půl milionu iráckých policistů a asi 250 tisíc iráckých vojáků.
Autor: Profimedia.cz
Odchod ze země pokračoval 15. července 2010 předáním Camp Cropper u mezinárodního letiště nedaleko Bagdádu. Byla to poslední z věznic, na niž Američané dohlíželi. Symbolický klíč si od generála Jerryho Cannona převzal irácký ministr spravedlnosti Dará Nun al-Din.
Autor: Profimedia.cz
Poslední americká bojová brigáda opustila Irák 18. srpna 2010. Brzy budu doma, mohl zatelefonat své rodině Jacob Karpinski z 2. pěší divize, která se stáhla do Kuvajtu.
Autor: Profimedia.cz
Nad řekou Tigris v Bagdádu krouží americké vrtulníky. Po více než sedmi letech skončila 31. srpna 2010 operace Irácká svoboda, aby začala nová, nazvaná Nový úsvit. Zbývajících necelých 50 tisíc amerických vojáků se zaměřilo na výcvik iráckých bezpečnostních sil, protože mnoho Iráčanů se v zemi necítilo bezpečně.
Autor: Profimedia.cz
A všichni domů! Členové 407. výsadkové skupiny se připravují k odletu z Iráku. Patřili k posledním americkým vojákům, kteří v zemi působili. USA formálně ukončily svou bojovou misi v Iráku 15. prosince 2011. V devítileté válce přišly o téměř 4 500 lidí, zaznamenaly 32 tisíc raněných a vydaly na ni 800 miliard dolarů, podle prezidenta Obamy dokonce bilion.
Autor: Profimedia.cz
Během války zahynuly a byly zraněny desetitisíce Iráčanů. A Západ se obává, že převážně šíitská země se může propadnout do krvavého víru sektářského násilí. Sotva američtí vojáci odešli (i když ne úplně všichni - na dvou iráckých základnách jich zůstaly asi čtyři tisíce), zemí otřásla politická krize, jež má kořeny v nesnášenlivosti šíitů a sunnitů. Jaká bude budoucnost Iráku?
Autor: Profimedia.cz
Spojenci vtrhli do Iráku 20. března 2003 v rámci operace Irácká svoboda. Poblíž Basry se britské jednotky dostaly do těžké palby.
Autor: Profimedia.cz