zavřít
1 / 24
náhledy
Extrémní počasí zasáhlo v roce 2023 téměř celý svět. Redakce iDNES.cz psala o suchu, které konstantně vysouší jezera a jiné vodní toky, ale i o rekordních vedrech, v jejichž důsledku zachvátily požáry obrovské pozemní plochy. Informovali jsme také o záplavách, které proměnily ulice v řeky či o smrtících bouřích. Podívejte se na ty nejzásadnější z nich.
Autor: koláž iDNES.cz
Hned zpočátku roku 2023 zažil americký stát Kalifornie neobvykle vlhkou a zasněženou zimu.
Autor: Reuters
Ta na jaře rozmočila půdu a způsobila sesuvy bahna. Některé domy v důsledků toho nejistě balancovaly na útesech.
Autor: Reuters
S příchodem léta na severní polokouli se velká část Evropy, ale také Ameriky, zmítaly ve vlnách intenzivních veder. Neobvyklá vedra přispěla ke vzniku lesních požárů. Jedno z nejhorších období požárů v historii země zažila i Kanada. Kouř z jejích hořících lesů se následně rozprostřel po celých Spojených státech a zahalil je do neprostupné mlhy. Na snímku socha Svobody v New Yorku.
Autor: Reuters
Těžký rok 2023 zažilo i Řecko, kde se lesní požáry nedařilo zkrotit hodně dlouho. Na pomoc tam v létě vyrazili i čeští hasiči.
Autor: Reuters
Následně Řecko zasáhla další tragédie – bouře Daniel. Ta začala jen několik dní poté, co se na severu země podařilo dostat pod kontrolu jeden z posledních požárů. Největší škody způsobila bouře Daniel v Thesálii.
Autor: Reuters
Řada silnic se tam tehdy proměnila v řeky, voda zaplavila domy a strhávala mosty. Na mnoha místech museli lidi ze zatopených domů odvážet hasiči na gumových člunech. Několik vesnic zůstalo odříznuto od okolního světa.
Autor: Reuters
Středomořská bouře Daniel udeřila také na libyjské pevnině. Podle tehdy dostupných údajů šlo o nejtragičtější záplavy v dějinách Afriky. Vyžádaly si více než 5 300 obětí, další tisíce lidí se pohřešovaly. Nejméně 30 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou.
Autor: Reuters
Mezi nimi byl i 69letý Hassan Kassar z libyjského Darná (na snímku). Ten tehdy navíc tragicky přišel o dceru, dva syny a vnučku.
Autor: Reuters
Středomoří v polovině července roku 2023 zasáhla druhá vlna veder během několika týdnů, úřady mnohde vyzvaly obyvatele i turisty, aby nevycházeli z domů. V Římě padl teplotní rekord, který dosáhl hodnoty 41,8 stupně. Lidé se ochlazovali, kdekoliv to jen šlo.
Autor: Reuters
Na svých historických maximech se objevovala i Amerika. Na vině jsou podle vědců dlouhodobě především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niño, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.
Autor: Reuters
Po nebývalých zimních vedrech prudce klesla i hladina vody v největším sladkovodním jihoamerickém jezeře Titicaca. V okolí nejvýše položeného splavného jezera na světě, které se nachází v centrálních Andách, žije přitom víc než tři miliony lidí, kterým jezero přináší obživu. Tamní obyvatelé jsou závislí především na cestovním ruchu, zemědělství a rybolovu.
Autor: Reuters
Obětí extrémních veder je i druhá největší řeka Jižní Ameriky Paraná. Na fotografii je její vyschlé koryto v Careiro da Varzea v Brazílii. Pokles je v posledních letech tak drastický, že ovlivňuje obchodní lodní dopravu, výrobu elektřiny, rybolov, cestovní ruch i zásobování pitnou vodou a zavlažování.
Autor: Reuters
Série letních požárů zachvátila v roce 2023 i Chile. Dým, který se z hořících lesů v únoru valil přes Tichý oceán, už je pryč. Jizvy na krajině ale zůstávají. Na satelitních snímcích jsou dodnes vidět obrovské hnědé skvrny mezi neporušenou zelení. S požáry a extrémním suchem bojuje Chilská republika již od roku 2010.
Autor: Reuters
Velké sucho v brazilské Amazonii v roce 2023 ještě podpořil meteorologický jev El Niño, který způsobil, že objem srážek v severní Amazonii klesl pod historický průměr. V důsledku toho se snížily hladiny řek na rekordní úroveň. V regionu, který se živí rybolovem, je to větší problém než kde jinde. Voda totiž kvůli extrémním změnám vyplavila tisíce mrtvých ryb.
Autor: Reuters
Přívalové deště a záplavy způsobené tajfunem Doksuri sužovaly od počátku srpna 2023 severní Čínu. Čínské úřady tehdy uvedly, že kvůli přírodním katastrofám zemřelo nebo bylo pohřešováno 147 lidí. Nedlouho poté pak východočínskou provincii Šan-tung zasáhlo i silné zemětřesení. Na fotografii je vidět zablokovaná silnice v důsledku prudkých sesuvů půdy.
Autor: Reuters
V září ve Španělsku zemřeli nejméně tři lidé poté, co zemi zasáhly přívalové deště. Následky velké vody byly znatelné ještě několik týdnů poté.
Autor: Reuters
A záplavy zasáhly i Indii, která v červenci zažila vůbec nejdeštivější dny v historii země. Zlověstné černé mraky, které jsou vidět na fotografii, měly na svědomí monzuny.
Autor: Reuters
Monzunové deště si tehdy vyžádaly nejméně 22 obětí. Pršelo několik dní v kuse. Zaplavené byly domy i ulice. Počasí tedy zcela ochromilo i dopravu, zůstaly zavřené i školy.
Autor: Reuters
Západ amerického státu Florida zasáhl poslední den v srpnu silný hurikán Idalia. Hnal vodu z moře do nízko položených oblastí a způsobil rozsáhlé výpadky proudu. Obyvatelé zasažených oblastí se museli evakuovat, některé silnice byly uzavřené. Způsobené škody činily odhadem 12 až 20 miliard dolarů.
Autor: Reuters
A silným dešťům i větru se nevyhnulo ani Kapské Město, druhé největší město Jihoafrické republiky. Studené fronty jsou tu čím dál častější. V červnu tohoto roku však nebývale silná studená fronta způsobila podle úřadů škody za zhruba 50 milionů dolarů.
Autor: Reuters
Evropu na začátku listopadu 2023 bičovala bouře Ciarán. Z Atlantiku se později přenesla nad jižní Anglii (na fotografii). Bouře vyvracela stromy a zaplavovala ulice měst od Velké Británie přes Francii po Německo. Na řadě míst byla přerušena silniční i železniční doprava, aerolinky zrušily stovky letů. Více než milion domácností bylo bez elektřiny.
Autor: Reuters
Na mexickém pobřeží si smlsnul hurikán Otis na konci října. Rekordní silou zasáhl letovisko Acapulco a způsobil ekonomické škody přesahující 10 miliard dolarů.
Autor: Reuters
